Dopady války na Ukrajině

24.04.2024 Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst o 0,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než předpokládala únorová prognóza. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck na dnešní tiskové konferenci v Berlíně řekl, že aktualizovaný výhled vývoje hrubého domácího produktu (HDP) je stále příliš nízký, přesto jsou už podle něj patrné známky zlepšení.

02.04.2024 Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se vyvíjejí nejméně nepříznivě za celé období od srpna 2022. Vyplývá to z dnes zveřejněného březnového indexu nákupních manažerů. Podmínky se sice stále zhoršují, ale meziměsíčně vůbec nejslabším tempem právě od srpna 2022. To svědčí o tom, že český průmysl nakročil ke stabilizaci podmínek v něm, které neblaze poznamenaly dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.

02.04.2024 Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.

27.03.2024 Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.

21.02.2024 Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst jen o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes oznámil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Za důvody zhoršení výhledu označil hospodářské dopady války na Ukrajině a také pokles světového obchodu, na kterém německá ekonomika závisí. Ještě loni v říjnu vláda čekala na letošek růst o 1,3 procenta. Výraznější oživení německé ekonomiky nastane podle Habecka až v příštím roce, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) mohl zvýšit o jedno procento a kdy míra inflace podle odhadu klesne na dvě procenta.

19.02.2024 Francouzská vláda zhoršila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na jedno procento, dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. V rozhovoru s televizní stanicí TF1 to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Vyhlídky francouzské ekonomiky zastiňují dopady války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i slabý hospodářský vývoj v Německu a Číně, což jsou přední obchodní partneři Francie, napsala agentura Reuters.

08.01.2024 Dnes zveřejněné listopadové ukazatele k tuzemskému zahraničnímu obchodu a k průmyslové výrobě poskytují značně rozdílný obrázek, přestože jde o částečně provázané sféry.

04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.

05.12.2023 Cena emisních povolenek v Evropské unii zrychluje pokles, dnes po poledni ztrácela zhruba pět procent pod 72 eur (1755 Kč) za tunu. Nachází se tak nejníže za více než rok, ukazují statistiky. Na pokles ceny má podle analytiků vliv slabá poptávka kvůli problémům v průmyslu a také pokles cen zemního plynu. Letos na jaře se cena povolenek dostala na rekordních zhruba 105 eur za tunu.

30.11.2023 Energetický regulační úřad zvýší regulovanou složku cen elektřiny pro domácnosti nakonec o něco méně, než původně navrhoval. A to o 65,7 procenta, namísto navrhovaných 71 procent. Uvedl to předseda úřadu Stanislav Trávníček na dnešní tiskové konferenci.

24.11.2023 Podnikatelská nálada v Německu se v listopadu proti říjnu mírně zlepšila. Hodnota indexu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, vzrostla na 87,3 bodu z říjnové hodnoty 86,9 bodu. Institut uvedl, že podniky vidí svou současnou situaci o něco lépe a že také slábne pesimismus ohledně vývoje v nadcházejících měsících.

13.11.2023 Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.

12.11.2023 Česko je na tom ekonomicky hůře, než se čekalo. Letos od července do září jeho hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního dubna až června. Klíčovým důvodem propadu ekonomiky je pokračující obava domácností z dalšího ekonomického vývoje; jak na co se týče obecné inflace, tak cen energií. Domácnosti proto už řadu čtvrtletí v řadě škrtí své výdaje, které se stále nedostaly na předpandemickou úroveň. A vzhledem k tomu, že jejich spotřeba je významnou složkou celkového výkonu ekonomiky, ten zůstává notně povadlý. Nejnovější návrh Energetického regulačního úřadu by přitom české ekonomice zasadil další ránu.

06.11.2023 Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent, které energetický úřad navrhuje, je nebývalé. Ale jde – při pohledu do nadcházející doby – stále jen o začátek. Dosud meziročně zpravidla docházelo ke změnám regulované složky v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek.

01.11.2023 V téhle zemi Green Deal zjevně nemá šanci. Ještě ani pořádně nezačal a celý národ – lidi i firmy – už brečí, že zdraží elektřina. A hněvem lidu vystrašení politici svolávají mimořádné tiskovky. Tak znova: cílem Green Dealu je masivní umělé zdražení „špinavých“ energií, kterých je většina. Takové, jež podnítí přechod na zelené energie, které ale potřebují vyšší míru flexibility elektrizační soustavy, a zejména fosilní, případně jadernou zálohu, pročež jsou celkově výrazně dražší. To teď právě mají Češi začít pociťovat na vlastní peněžence.

31.10.2023 Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent je nebývalé. Meziročně totiž zpravidla dochází ke změnám v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek. Jistou výjimkou byl loňský rok, kdy Energetický regulační úřad redukoval regulovanou složku o bezmála sedmnáct procent. Jakkoli toto snížení bylo nebývale rozsáhlým meziročním pohybem, v porovnání s nyní zamýšleným zdražením, o oněch 71 procent, byl jeho rozsah pouze zhruba čtvrtinový.

25.10.2023 Podnikatelská nálada v Německu se v říjnu proti září mírně zlepšila. Hodnota indexu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, vzrostla na 86,9 bodu ze zářijových 85,8 bodu. Institut uvedl, že pesimismus podnikatelů slábne a že na obzoru vidí záblesk zlepšení hospodářské situace.

02.10.2023 Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.

25.09.2023 Podnikatelská nálada v Německu se v září opět zhoršila, tempo poklesu se ale proti předešlým čtyřem měsícům výrazně zpomalilo. Hodnota indexu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, klesla na 85,7 bodu ze zpřesněné srpnové hodnoty 85,8 bodu. Pozitivní je podle dnešní zprávy Ifo to, že podniky v září mírně zlepšily svá očekávání, byť ta zůstávají velmi pesimistická.

14.09.2023 Evropští poslanci dnes podpořili ambicióznější cíle při zajištění větší soběstačnosti Evropské unie v produkci a zpracování surovin, které jsou klíčové pro evropský průmysl a u kterých je EU závislá na dovozu ze zemí mimo blok. Usnesení, které stanovilo postoj Evropského parlamentu v jednání s členskými státy, schválilo 515 přítomných poslanců z 577. Nutnost zajistit větší soběstačnost podle zastánců návrhu dokázala omezení, která zavádí Čína, či dopady války na Ukrajině.

11.09.2023 Ruská ekonomika sice navzdory západním sankcím roste, ale zásluhu na tom má především zbrojní průmysl. Slábnoucí rubl, klesající kupní síla, omezenější vývoz ropy a plynu a stále vyšší náklady na dovoz dávají Rusům čím dál více pocítit dopady rok a půl trvající války na Ukrajině. Ruská média o tom nyní otevřeně informují, přestože stát ekonomická data často tají. Dalším tématem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože migranti zemi opouštějí s ohledem na ekonomické problémy a někdy i hrozbu odvodu, píše agentura DPA.

25.08.2023 Podnikatelská nálada v Německu se v srpnu stejně jako v předchozích třech měsících nadále zhoršovala. Hodnota indexu Ifo podle dnešní zprávy tohoto ekonomického institutu klesla na 85,7 bodu z červencových 87,4 bodu. Svou aktuální obchodní situaci vidí podnikatelé nejhůře od srpna 2020, kdy se Německo potýkalo s přísnými karanténními opatřeními kvůli nemoci covid-19.

09.08.2023 Ruská centrální banka nebude od čtvrtka až do konce roku nakupovat zahraniční měny. Cílem tohoto kroku je snížit výkyvy na finančních trzích, uvádí se v prohlášení banky. Zároveň ale banka bude pokračovat v prodeji zahraničních měn.

28.06.2023 Důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku kvůli obavám z dalšího zvyšování cen a recese klesla po osmi měsících nepřerušeného růstu. Snižují se především očekávání ohledně příjmů a růstu ekonomiky. Index spotřebitelské nálady institutu GfK na červenec se snížil na minus 25,4 bodu z mírně revidovaných minus 24,4 bodu v červnu. To je slabší hodnota, než odhadovali analytici oslovení agenturou Reuters, kteří očekávali hodnotu minus 23 bodu. Norimberský institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

26.06.2023 Podnikatelská nálada v Německu se v červnu po květnovém propadu ještě více zhoršila. Dnes to uvedl mnichovský ekonomický institut Ifo, podle kterého se německé hospodářství dostává do složité situace.

07.06.2023 Celkem 189,3 miliardy eur (téměř 4,5 bilionu korun) by měla mít Evropská unie k dispozici na výdaje v příštím roce. Počítá s tím návrh unijního rozpočtu, který dnes představila Evropská komise. Peníze by podle exekutivy EU měly stejně jako letos směřovat především do zelených a digitálních projektů, ale i pomoci mají zemím také vyrovnávat se s dopady války na Ukrajině a nebývale vysoké inflace. Státy bloku budou paralelně s rozpočtem čerpat peníze z mimořádného postpandemického fondu, v němž bude pro příští rok 113 miliard eur. Konečné slovo při schvalování rozpočtu budou mít na podzim členské země a Evropský parlament.

31.05.2023 Počet lidí bez práce v Německu se v květnu podle sezonně očištěných dat zvýšil o 9000 na 2,57 milionu, míra nezaměstnanost zůstala jako v předchozích dvou měsících na 5,6 procenta. Pracovní trh v největší evropské ekonomice je stabilní, uvedl dnes ve své zprávě Spolkový úřad práce.

24.05.2023 Podnikatelská nálada v Německu se v květnu po šesti měsících růstu výrazně zhoršila. Dnes to oznámil mnichovský ekonomický institut Ifo. Ten uvedl, že podniky jsou méně spokojeny se současným stavem a mají rovněž pesimistická očekávání pro nadcházející měsíce.

16.05.2023 Německá ekonomika díky reakci politiků a mírné zimě loni prokázala odolnost. V nejbližší době ale zůstane hospodářský růst největší evropské ekonomiky utlumený, uvedl dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa se bude podle něj letos pohybovat kolem nuly a v období let 2024 až 2026 jeho tempo zrychlí na jedno až dvě procenta. Na růst v krátkodobém výhledu začaly nepříznivě působit přísnější finanční podmínky a cenový šok na trhu s energiemi.

07.05.2023 Náklady na korunovaci krále Karla III. se podle umírněných odhadů vyšplhají nejspíše na 100 milionů liber. To odpovídá 2,7 miliardy korun. Přitom korunovace Karlovy matky, královny Alžběty II., vyšla roku 1953 na 1,6 milionu liber, což v dnešních cenách odpovídá 47 milionům liber – po přepočtu do korun dle nynějšího kursu taková částka odpovídá 1,3 miliardy korun. Karlova korunovace je reálně, v očištění o inflaci, tedy více než dvakrát dražší než ta Alžbětina. A to minimálně.

28.04.2023 Počet lidí bez práce se v Německu v dubnu podle sezonně očištěných dat zvýšil o 24.000 na 2,57 milionu, míra nezaměstnanosti ale zůstala stejně jako v březnu na 5,6 procenta. Dnes to ve své zprávě oznámil Spolkový úřad práce.

26.04.2023 Německá vláda dnes zveřejní aktualizovaný hospodářský výhled. Očekává se, že zvýší odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 0,4 procenta z 0,2 procenta předpovídaných v lednové prognóze.

24.04.2023 Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu stejně jako v předchozích pěti měsících zlepšovala. Dnes to oznámil mnichovský institut Ifo, podle kterého se obavy německých podniků sice zmírňují, ekonomice ale stále chybí dynamika.

31.03.2023 Míra nezaměstnanosti v Německu v březnu podle sezonně očištěných dat vzrostla na 5,6 procenta, v únoru činila 5,5 procenta. Dnes to ve své zprávě oznámil Spolkový úřad práce, podle kterého se v březnu počet nezaměstnaných zvýšil o 16.000 na 2,54 milionu.

28.03.2023 Společnosti Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, loni stoupl meziročně čistý zisk o 3,4 procenta na 3,6 miliardy Kč. Tržby bez spotřební daně a DPH vzrostly o 11 procent na 20,9 miliardy Kč. Představenstvo navrhuje výplatu hrubé dividendy 1310 na akcii, tedy stejně jako za rok 2021, oznámila dnes firma v tiskové zprávě a pozvánce na valnou hromadu.

27.03.2023 Podnikatelská nálada v Německu se pátý měsíc za sebou zlepšila. Hodnota indexu, který ji sleduje, se za březen zvýšila na 93,3 bodu z únorových 91,1 bodu. Podniky lépe hodnotí svoji současnou situaci i situaci v příštích šesti měsících. Uvedl to dnes mnichovský ekonomický institut Ifo.

01.03.2023 Míra nezaměstnanosti v Německu v únoru zůstala podle sezonně přepočtených údajů stejně jako v lednu na 5,5 procenta. Dnes to ve své zprávě oznámil Spolkový úřad práce, podle jehož statistik přibylo za uplynulý měsíc asi 2000 nezaměstnaných. Počet lidí bez práce tak zůstává zhruba na 2,5 milionu.

20.02.2023 1) Americká banka Bank of America očekává, že Fed zvýší sazby i na červnovém zasedání o 25 bodů, vrchol sazeb v cyklu vidí v pásmu 5,25,-5,50 %.

20.02.2023 Válka na Ukrajině a související prudký růst nákladů na energii v loňském roce snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta, tedy zhruba 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč). Uvedl to podle agentury DPA šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher v rozhovoru, který dnes zveřejnil německý list Rheinische Post. Dodal, že v letošním roce budou negativní dopady války na Ukrajině na hospodářský výkon Německa pokračovat.

19.02.2023 Mezinárodní ratingová agentura Standard and Poor's (S&P) potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska na stupni A-. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že S&P v dohledné době jeho změnu nepředpokládá. Polsko bude podle S&P v nadcházejících dvou letech díky diverzifikované ekonomice a flexibilnímu trhu práce schopné odolat většině makroekonomických hrozeb souvisejících s válkou na Ukrajině, napsala polská zpravodajská agentura PAP.

14.02.2023 Souhrnné zisky globálního ropného a plynárenského průmyslu se v loňském roce vyšplhaly asi na čtyři biliony dolarů (přes 88 bilionů Kč), zatímco v posledních letech se pohybovaly v průměru kolem 1,5 bilionu dolarů za rok. Uvedl to dnes výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. K růstu cen přispěly geopolitické problémy, hlavně dopady války na Ukrajině.

31.01.2023 Počet lidí bez práce v Německu v lednu podle sezonně přepočtených údajů klesl přibližně o 15.000 na 2,498 milionu. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 5,5 procenta, oznámil ve své dnešní zprávě Spolkový úřad práce. Vývoj ukazuje, že trh práce v největší evropské ekonomice odolává nepříznivému vývoji, který představuje zejména vysoká inflace a její dopady na hospodářství.

30.01.2023 Německý průmysl letos za energie zřejmě zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před energetickou krizí částečně vyvolanou dopady války na Ukrajině. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila úvěrová pojišťovna Allianz Trade.

23.01.2023 Česká republika je jedinou zemí EU, která aktuálně navyšuje své zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. V loňském třetím čtvrtletí totiž v meziročním sledování navýšila poměr tohoto ukazatele z 40,4 procenta HDP na 45,2 procenta HDP, o 4,7 procentního bodu. Všechny ostatní země EU své zadlužení v poměru k HDP naopak snižovaly (viz graf níže). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat.

18.01.2023 Tchajwanská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí nečekaně klesla, její výkon byl nejhorší za 13 let. Způsobil to nižší vývoz, na který má negativní dopad slabší globální poptávka po technologiích a chaos v souvislosti s nemocí covid-19 v Číně. Za říjen až prosinec hrubý domácí produkt (HDP) v meziročním srovnání klesl o 0,86 procenta po růstu o 4,01 procenta v předchozím čtvrtletí. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.

18.01.2023 Kalendářní předěl mezi starým a novým rokem na nás má určitý psychologický efekt. Avšak stejně jako například covid nevymizel s posledními hodinami roku 2020, ani finanční trhy neuzavřely loňský nepovedený rok úderem silvestrovské půlnoci. Většina problémů s námi přetrvá i po minimálně část roku letošního.

18.01.2023 Počet transakcí na trhu fúzí a akvizic v Česku ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesl na 11 z 21, snížil se i jejich objem. Na území České republiky či se zapojením ČR se tak uskutečnily ve čtvrtém čtvrtletí transakce za 135 milionů eur (cca 3,3 miliardy korun), zatímco ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 to bylo 1,74 miliardy eur (cca 41,9 miliardy Kč)[1]. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti TPA. V celém středoevropském regionu situaci na trhu fúzí a akvizic ovlivňují dopady války na Ukrajině.

10.01.2023 Česko zažívá pořádný solární boom. Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Solární asociace. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren.

10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.

04.01.2023 Česká koruna dnes prakticky poprvé od října 2008 prolomila psychologickou hranici 24,00 za euro. Nyní zpevňuje až na 23,976 za euro. Je tak nejsilnější od 29. října 2008, vyplývá z dat Bloombergu. Hranici 24,00 prolomila po říjnu 2008 sice ještě během obchodování 8. února 2011, ale tehdy její setrvání pod danou hranicí mělo vyloženě jepičí život. Aktuálně koruně bezprostředně pomáhá pokles rizikové přirážky na světových trzích, odrážející se v poklesu výnosů a ochotě obecně přijímat vyšší riziko.

03.01.2023 Česká koruna patří k „největším světovým vítězům pandemie“, uvádí ve své dnešní zprávě agentura Bloomberg (viz obrázek níže). Česká měna podle agentury v letech 2019 až 2022 zpevnila vůči euru o 5,4 procenta. Ve stejném období podle agentury polský zlotý ztratil 9,2 procenta, a maďarský forint dokonce sedmnáct procent. Období od samotného konce roku 2019, resp. začátku roku 2020, až do včerejška pokrývá zhruba tříletou etapu, kdy nejprve svět sužovala pandemie a posléze dopady války na Ukrajině a mohutná inflační vlna.

02.01.2023 Česká měna v posledních třech letech vůči dolaru zpevnila. Od konce roku 2019, resp. od začátku roku 2020 až do dneška nominálně o 0,33 procenta, plyne z údajů agentury Bloomberg (viz Graf 1 níže). Společně se švýcarským frankem a singapurským dolarem a také spolu s čínskou měnou se tak řadí do kvarteta světově významnějších měn, které vůbec nejlépe zvládly pohnuté období uplynulých tří let. Tedy období, kdy nejprve svět po dva roky sužovala pandemie a posléze dopady války na Ukrajině a inflační vlny.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

12.12.2022 V takřka celonárodní „detektivku“ se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Podle dnešních čísel ČSÚ vejce meziročně zdražují skoro o 72 procent a řadí se tak k rekordmanům letošního zdražování. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.

12.12.2022 Tradingový portál FXstreet.cz přináší velmi rozsáhlý rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky. Jan Vejmělek pro náš portál každoročně připravuje predikce finančních trhů, takže společně spolupracujeme již mnoho let a s jeho názory na trhy se velmi často ztotožňujeme a považujeme ho za jednoho z nejlepších analytiků na českém trhu. A vzhledem k tomu, co se děje na finančních trzích, jsme se rozhodli realizovat společně tento velmi zajímavý, důležitý a rozsáhlý rozhovor. Probrali jsme všechna témata aktuálních finančních trhů opravdu velmi podrobně.

10.12.2022 V takřka celonárodní „detektivku“ se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.

02.12.2022 Český statistický úřad dnes zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu. Podle něj měla česká ekonomika vykazovat růst jen 1,6 procenta meziročně a propadat se mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Pro drtivou většinu expertů oslovených agenturou Bloomberg je zlepšení oproti předběžnému odhadu příjemným překvapením, neboť i po zpřesnění čekali výsledky na úrovni předběžného odhadu – jak v případě meziročního, tak mezičtvrtletního údaje.

13.11.2022 Češi si po dlouhých letech, kdy nechávali peníze ležet na účtech, důkladněji rozmýšlejí, jak s nimi naloží. Ta předchozí léta byla příznačná velice nízkou inflací, takže lidé sice lamentovali nad vlastně nulovými úroky, ale zároveň věděli, že inflace je také skoro nulová. Nula od nuly pojde.

24.10.2022 Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se především kvůli dopadům inflace dál snižuje. Za říjen podle předběžných údajů klesá nejrychlejším tempem za poslední téměř dva roky, ukázal průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace S&P Global.

18.10.2022 Europoslanci se dnes v druhý den plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) zaměří na sociální a ekonomické důsledky války na Ukrajině. Diskutovat budou mimo jiné o tom, jak zmírnit krizi rostoucích životních nákladů či o dopadech, jaké má ruská invaze na Ukrajinu na migraci do EU. Jednání pléna se zúčastní i ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš.

22.08.2022 Předběžné indikátory PMI v eurozóně se v srpnu pravděpodobně jen mírně přehouply přes hranici kontrakce nad 50. Finální odhad HDP pro Německo by měl zůstat beze změny, nicméně výhled pro třetí čtvrtletí není dle ukazatelů důvěry v německou ekonomiku příliš optimistický. Zejména vývoj spotřebitelské důvěry bude i nadále podle trhu negativní.

19.08.2022 Překvapivě horší data z čínské ekonomiky, které donutily tamní centrální banku snížit úrokové sazby o 10 bb, odstartovaly týden s negativním sentimentem vzhledem k negativním implikacím pro globální poptávku.

19.08.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh včera překonala rekord ze začátku března, tedy z doby těsně po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku zvýšila o 6,7 procenta a uzavřela na 241 eurech (asi 5930 Kč) za megawatthodinu.

17.08.2022 Jediná slovenská hliníkárna Slovalco končí s výrobou. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na evropském trhu, jak dnes uvedl většinový vlastník závodu ze Žiaru nad Hronom, norská společnost Norsk Hydro. Ceny elektřiny na rok 2023 jsou podle něj tak vysoké, že by se výroba hliníku na Slovensku nevyplatila.

15.08.2022 Zpřesněný odhad HDP eurozóny by měl přinést mírnou sestupnou revizi, i tak by však měla evropská ekonomika vykázat za Q2 slušný mezičtvrtletní růst o 0,5 %. Významně k němu přispěl silný růst ekonomik orientovaných na služby. Americká průmyslová produkce i maloobchodní tržby v červenci podle našeho odhadu meziměsíčně mírně rostly, navzdory technické recesi ekonomiky USA.

09.08.2022 Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.

29.07.2022 Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Čísla, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), jsou ale předběžná a podle analytiků je ovlivnila nízká srovnávací základna loňského roku, kdy platila opatření proti šíření koronaviru. V dalších čtvrtletích čekají pokles HDP.

29.07.2022 Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil spolkový statistický úřad. Na vině je pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích a od jara také dopady války na Ukrajině. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům podle předběžných dat růst o 0,2 procenta, po zpřesnění údajů a po úpravě o nestejný počet pracovních dnů růst činil 0,8 procenta.

26.07.2022 Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok, slabší růst ale čeká i v roce příštím. Fond v aktualizaci svého jarního výhledu dnes uvedl, že na letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,2 procenta, což je o 0,4 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnové prognóze. Na příští rok počítá se zpomalením tempa na 2,9 procenta, proti jarnímu výhledu je to o sedm desetin procentního bodu méně.

25.07.2022 1) Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. Ve včerejším pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice.

25.07.2022 Japonská vláda zhoršila výhled ekonomiky, zejména kvůli zpomalování zahraniční poptávky. Poukázala mimo jiné na negativní hospodářské dopady války na Ukrajině a přísných koronavirových opatření v Číně, uvedla dnes agentura Reuters. Japonsko má třetí největší ekonomiku světa za Spojenými státy a Čínou.

21.07.2022 Rusové překvapili. Dnes ráno začal plynovodem Nord Stream 1 proudit plyn, plánovaná odstávka tak v termínu končí. Podstatná část evropských obchodníků s plynem přitom předpokládala, že Gazprom, ruský plynárenský monopol v rukou Kremlu, své dodávky jen tak neobnoví a alespoň po nějakou dobu dojde k průtahu s obnovením alespoň částečného provozu potrubí. Na to, že Rusko své dodávky obnovit nemusí, nebo alespoň ne v plné míře, upozorňovali až do včerejška také vrcholní politici zemí EU, ale třeba i šéf Mezinárodní agentury pro energie. Například eurokomisař pro rozpočet EU Johannes Hahn se nechal slyšet, že nečeká obnovení provozu plynovodu.

20.07.2022 Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes zhoršil výhled německé ekonomiky na letošní i příští rok, hospodářský růst podle něj brzdí negativní dopady války na Ukrajině. MMF nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší o 1,2 procenta, zatímco v květnové prognóze počítal s dvouprocentním růstem. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

05.07.2022 Euro se dnes dopoledne propadlo na svoji nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních dvacet let. Dolar se prodával i jenom za 1,0331 dolaru, což je nejméně od prosince 2002. Do konce léta by dokonce mohla nastat takzvaná parita, tedy stav, kdy kurs obou měn bude v poměru 1:1.

04.07.2022 První odhad letošní sklizně, s nímž ČSÚ přišel dnes, je poměrně povzbudivý. Sklizeň základních obilovin by měla být na úrovni loňského, poměrně úspěšného roku a měla by převyšovat pětiletý průměr. Prvotní odhady sklizní přitom bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo.

30.06.2022 Eurozóna směřuje ke stagflaci, tedy do situace, kterou charakterizuje vysoká inflace, stagnace poptávky a případně i vysoká nezaměstnanost. Myslí si to analytici největší švýcarské banky UBS, kteří dnes předpověděli, že hospodářský růst v eurozóně se ve druhém pololetí téměř zastaví. Největší ekonomikou v eurozóně je Německo, kam směřuje značná část exportu českých firem.

24.06.2022 Veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, shodují se profesoři Jan Švejnar a Richard Hindls. Oba diskutovali v televizním pořadu, v němž mimo jiné zhodnotili mimořádný projev premiéra Petra Fialy k národu. Švejnar jej hodnotí pozitivně, byl to podle něj projev státnický.

20.06.2022 Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.

14.06.2022 Největší americká kryptoměnová burza Coinbase Global zruší 1100 pracovních míst, což odpovídá zhruba 18 procentům celkové pracovní síly firmy. Burza se snaží snížit náklady v době poklesu finančních trhů, oznámil dnes na firemním blogu ředitel společnosti Brian Armstrong.

09.06.2022 Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na svém dnešním zasedání pravděpodobně oznámí ukončení podpůrných opatření a potvrdí záměr začít od příštího měsíce zvyšovat úrokové sazby. Banka už dala finančním trhům několikrát zřetelně najevo, že léta nákupů dluhopisů, kterými podporovala ekonomiku eurozóny, budou minulostí. Nutí ji k tomu především vysoká inflace.

07.06.2022 Tržby maloobchodníků v dubnu překvapivě meziměsíčně vzrostly, a to o 0,1 %. Zdražení se zatím markantněji projevilo v prodejích pohonných hmot, kde došlo v dubnu k reálnému poklesu tržeb o 2,3 %. Za potraviny se naopak utržilo o 0,4 % více, za nepotravinářské zboží o 0,3 %. Dopad vysoké inflace a nejistoty v souvislosti s dopady války na Ukrajině tak je zatím zřejmě alespoň částečně kompenzován dosavadními úsporami domácností.

03.06.2022 Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, v reálném vyjádření však vlivem vysoké inflace pravděpodobně klesla o 4,3 %. Očekáváme navíc, že růst spotřebitelských cen v květnu dále zrychlil na meziročních 15,5 %. Klesající kupní síla domácností se podle nás již začala negativně projevovat na objemu maloobchodních tržeb.

31.05.2022 Míra nezaměstnanosti v Německu se v květnu snížila o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta, v poklesu tak pokračovala i přes hospodářské dopady války na Ukrajině. Dnes to oznámil Spolkový úřad práce, který zároveň uvedl, že v meziročním srovnání se nezaměstnanost snížila o celý procentní bod.

31.05.2022 Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.

31.05.2022 Dnešek přinese zpřesněný odhad českého HDP za první letošní čtvrtletí, který pravděpodobně jen potvrdí jeho mezičtvrtletní nárůst o 0,7 %. Podle našeho odhadu k němu přispělo oživení domácí poptávky i průmyslové produkce. V Polsku a eurozóně bude zveřejněn první odhad květnové inflace. Očekáváno je další zvýšení.

30.05.2022 Hlavním údajem v evropském ekonomickém kalendáři pro tento týden je květnová inflace. Jako obvykle bude nejprve zveřejněna v Německu a řadě dalších členských zemí, což poslouží jako indikace pro výsledek za celou eurozónu. Očekáváme nepatrný nárůst míry meziroční inflace v eurozóně z 7,5 % na 7,6 %, medián trhu je na 7,8 %. Kromě inflace dorazí indikátory sentimentu. V USA se investoři zaměří na měsíční statistiku z trhu práce. Očekává se další pokles nezaměstnanosti, růst mezd a oproti minule o něco nižší přírůstek nových pracovních míst.

20.05.2022 Makroekonomický kalendář dnes nabídne spotřebitelskou důvěru v eurozóně, která pravděpodobně ukáže mírné zlepšení, ale vliv na finanční trh mít nebude. Polský průmysl by měl za duben klesnout a indikovat tak směr českého protějšku. Koruna hlavně čeká na jakékoliv zprávy ohledně dalšího směřování ČNB.

19.05.2022 Organizace spojených národů včera výrazně zhoršila svoji prognózu globálního hospodářského růstu pro letošní rok, protože válka na Ukrajině vyvolala růst světových cen potravin a komodit a prohloubila inflační tlaky, což narušuje křehké oživení z pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt má vzrůst o 3,1 procenta místo původně očekávaných čtyř procent. Vyplývá to ze zprávy oddělení OSN pro ekonomické a sociální záležitosti.

18.05.2022 Výběr zemí, které zveřejnily plány na pomoc firmám a domácnostem zasaženým růstem cen energií a jídla (bulharská vládní koalice dnes schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem; řazeny abecedně):

16.05.2022 Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.

16.05.2022 Ceny českých průmyslových výrobců v dubnu přidaly meziměsíčně 2,3 % a opět tak skončily nad očekáváními (medián odhadu 1,5 %, náš 1,9 %). V meziročním srovnání dosáhly 26,6 % z předchozích 24,7 %.

12.05.2022 Ceny ropy se dnes zvyšují kvůli nejistotě ohledně dodávek a geopolitickému napětí v Evropě. Jejich výraznějšímu růstu nicméně brání obavy o poptávku. Cena severomořské ropy Brent krátce před 18:00 SELČ vykazovala nárůst zhruba 0,3 procenta na 107,80 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala téměř 0,7 procenta na 106,42 dolaru za barel.

12.05.2022 Průměrná úroková sazba hypoték se v dubnu ještě více přiblížila hranici 5 %. Jak ukázal Broker Consulting Index hypotečních úvěrů, jeho hodnota meziměsíčně vzrostla o 0,31 procentního bodu na 4,61 %. V porovnání s březnem jde o dvojnásobně rychlejší tempo, než jakým hodnota rostla z února na březen. Podle odborníků se pokles úrokových sazeb dá očekávat nejdříve počátkem příštího roku.

12.05.2022 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci.

11.05.2022 Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.

10.05.2022 Tržby maloobchodě se v březnu bez prodejů automobilů reálně meziročně zvýšily o 5,4 %. Trh přitom počítal se zhruba o jedno procento vyšším růstem (6,3 %). V meziměsíčním srovnání prodeje o 0,1 % poklesly. Ve srovnání s únorem se snížily tržby za pohonné hmoty (o 2,0 %), za potraviny nicméně o 1 % vzrostly.

10.05.2022 Dubnová míra inflace v ČR opět všem vyrazila dech. Jak v meziměsíčním pohledu, tak meziročně překonala veškerá očekávání. Meziročně činí 14,2 procenta, takže je nejvýraznější od prosince roku 1993. Závratná je na dubnové poměry také meziměsíční dynamika inflace.

10.05.2022 Světový kalendář dnes přináší jediný zajímavý ukazatel – ZEW index očekávání investorů. V květnu již předpokládáme zlepšení v hodnocení budoucí situace. Z dolarového pohledu bude zajímavé sledovat vstoupení celé řady amerických centrálních bankéřů poté, co na posledním zasedání FOMC bylo celkové vyznění hodnoceno jako holubičí. Tuzemští hráči na trhu se zaměří na dubnová inflační data, kde předpokládáme další akceleraci, a to nad 13 %. Vysoká inflace pak podkopává maloobchodní prodeje, jak potvrdí březnové statistiky.

09.05.2022 Trh práce zaznamenal v dubnu další zlepšení, i když oproti našemu očekávání nebyl pokles nezaměstnanosti tak výrazný. Podíl nezaměstnaných klesl z březnových 3,4 % na dubnových 3,3 %; my jsme čekali snížení až na 3,1 %. I tak se jedná o nejnižší číslo od listopadu loňského roku. Po sezónním očištění byl ale za duben patrný již mírný nárůst podílu nezaměstnaných, podle našeho propočtu z březnového dvacetiměsíčního minima 3,23 % na dubnových 3,36 %.

06.05.2022 Válka na Ukrajině vedla k opětovnému zhoršení situace v dodavatelských řetězcích a strmému nárůstu cen komodit na světových trzích. Průmyslová produkce tak v březnu pravděpodobně zaznamenala další pokles, což se promítne také ve zhoršení deficitu zahraničního obchodu. Zvýšená nejistota a rychlý růst cen se nejspíše podepíšou na březnovém poklesu maloobchodních tržeb. Inflace v důsledku zdražení potravin a energií podle našeho odhadu dále zrychlila, v meziročním vyjádření z 12,7 % v březnu na 13,2 % v dubnu.