České vlády

15.05.2024 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dnes zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se letos zvýší pouze o 0,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,5 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí.

01.03.2024 Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek totiž činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun. Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.

29.02.2024 Ratingové agentury pravidelně vystavují vládám vysvědčení. Jejich hodnocení je důležité nejen proto, že země s lepším ratingem jsou zpravidla schopny na finančních trzích levněji financovat svůj dluh. Zároveň nám totiž nabízí ucelený pohled na naši ekonomiku zvenčí, v kontextu mezinárodního vývoje. V poslední době přitom agentury potvrzují, že na tom Česko není vůbec špatně.

25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.

25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.

14.02.2024 Loni v únoru cena emisní povolenky EU vystřelila na historicky rekordní úroveň, na více než 100 eur za kus. Jenže od té doby jsou povolenky ve volném pádu. Dnes se povolenka prodává o takřka 45 procent levněji, za cenu kolem 55,50 eura. Přitom experti vyhlížejí další citelný propad. Povolenka by měla stát pouze 35 eur, míní například Per Lekander, generální ředitel londýnského fondu Clean Energy Transition.

05.02.2024 Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.

01.02.2024 Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.

29.01.2024 Pro Česko jako proexportní ekonomiku by bylo výhodné přijmout euro a spolurozhodovat o podobě eurozóny. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel, který debatu o přijetí společné evropské měny v ČR rozproudil svým novoročním projevem. V něm apeloval na kroky, které k přijetí eura povedou. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit.

25.01.2024 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) loni poskytla Ukrajině rekordních 2,1 miliardy eur (52,2 miliardy Kč). Od začátku ruské invaze už tak celkový objem jejích investic na Ukrajině dosáhl 3,8 miliardy eur (94,3 miliardy Kč), uvedla dnes banka v tiskové zprávě. Překonala tak svůj vlastní cíl, který na minulé dva roky činil tři miliardy eur.

04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.

04.01.2024 Dnes odpoledne zveřejní Ministerstvo financí výsledek hospodaření české vlády za rok 2023. Naplánovaný rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč se s vysokou pravděpodobností podaří dodržet, jelikož ke konci listopadu schodek činil 269,1 mld. Kč. Ale jásat není možné, protože veřejné finance se počátkem roku 2020 vymkly kontrole. Proto současná vládní garnitura schválila tzv. konsolidační balíček, pomocí kterého by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnější dráhu, ale jedná se pouze o první krok ke konsolidaci veřejných financí. Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a je tak zcela zřejmé, že další kroky budou muset následovat.

02.01.2024 Za celý tým Raiffeisenbank Economic Research Vás vítáme v novém roce 2024 a rádi bychom Vám popřáli zejména zdraví, štěstí a mnoho pracovních i osobních úspěchů.

31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

19.12.2023 Správní rada Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) schválila navýšení kapitálu o čtyři miliardy eur (98 miliard korun), což jí umožní zdvojnásobit budoucí investice na Ukrajině. S odvoláním na prohlášení instituce o tom informovala agentura Reuters, podle které jde o třetí takové navýšení v historii EBRD.

13.12.2023 Česká vláda dnes rozhodla o výši úlevy energeticky náročným firmám v příštím roce, která by měla celkově činit 3,5 miliardy korun. Důvodem je zejména nečekaně výrazné zdražení elektřiny v podnikové sféře, které má nastat hned zkraje roku 2024 z důvodu vyššího než předpokládaného vzestupu regulované složky její ceny.

27.11.2023 Meziroční inflace v eurozóně se podle našeho odhadu v listopadu snížila na 2,6 %, v Německu v metodice HICP dokonce na 2 %. Jádrová inflace ale v eurozóně zůstává vysoko (3,8 % y/y) a pokles celkové inflace by měl do značné míry odrážet pouze efekt vysoké srovnávací základy loňského roku. Případné navýšení sázek na tempo snižování úrokových sazeb ECB v příštím roce by tedy z našeho pohledu bylo v návaznosti na listopadový údaj předčasné. Americká ekonomika by v tomto týdnu měla z hlediska spotřebitelské poptávky vykázat další solidní čísla, přestože indikátory sentimentu pravděpodobně zůstanou spíše slabé. V ČR bude v pátek zveřejněn druhý odhad HDP za Q3. Očekáváme potvrzení prvního odhadu (-0,3 % q/q), avšak s rizikem sestupné revize.

16.11.2023 Bleskové odhady růstu reálného HDP ve střední a východní Evropě znovu potvrdily, že volatilita těchto důležitých konjunkturálních dat zůstává v postcovidové době značná, což vede k překvapivými výsledkům. To platilo zejména o polských číslech, kde se zveřejněním HDP tentokrát došlo i k tomu, že časová řada byla výrazně revidována a to až do začátku roku 2021. Revidovaná trajektorie polského růstu nejenže nyní vypadá napřímeně, ale navíc z ní plyne i to, že Polsko má již pravděpodobně to nejhorší za sebou.

10.11.2023 Německo, Polsko i Slovensko budou i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody.

09.11.2023 Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík od 1. ledna povede v centrální bance sekci dohledu nad finančním trhem II. Vystřídá Ladislava Kročáka, který se ke stejnému datu stane ředitelem sekce peněžní. Dosavadní ředitel sekce peněžní Tomáš Trtek se k 10. listopadu vzdal funkce. ČTK to řekla ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB Petra Krmelová. Podle ní o dvou nových jménech ve vedení rozhodla bankovní rada na dnešním jednání.

13.10.2023 V úterý byla zveřejněna česká inflace za září. Dezinflační trend klesající míry inflace z posledního období v září pokračoval, když meziroční míra inflace poklesla ze srpnových 8,5 % na 6,9 % v září. Zářijové číslo přitom bylo oproti konsenzu trhu výrazně příznivější, když analytici v průměru očekávali zářijovou inflaci na 7,5 %. Česká národní banka a většina trhu v tuto chvíli očekává, že česká inflace v průběhu prvního pololetí příštího roku poklesne až poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Já však tak pozitivní nejsem a domnívám se, že spotřebitelské ceny v prvním pololetí 2024 ještě porostou nadprůměrným meziročním tempem kolem 4 %.

27.09.2023 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos v Česku zvýší o 0,1 procenta, zatímco v květnu předpovídala, že o 0,1 procenta klesne. Odhad růstu české ekonomiky na příští rok nicméně EBRD zhoršila na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 2,9 procenta. Banka to uvedla ve svém hospodářském výhledu.

19.08.2023 Úroky na půjčkách vládám ve světě jsou nejvýše za 15 let. Zdražuje i půjčování české vlády. Bank of America říká, že svět čeká „nový normál“, kdy třeba úrok na desetileté půjčce vládě USA bude trvaleji činit kolem 5 %. Úrok na desetileté půjčce vládě USA je už dnes v podstatě na maximu od světové finanční krize let 2008 a 2009 (viz graf níže). Roste tedy i úrok na právě dlouhodobém dluhu, mezi nějž se ten s deseti lety do splatnosti řadí.

17.08.2023 Velká Británie a Evropa se chopily vedení a zavedly mimořádnou daň z nadměrných zisků tzv. "windfall" daně na sektory energetiky a veřejných služeb a v poslední době i na banky. Spojené státy tak neučinily, možná se poučily ze svých chybných kroků při používání tohoto daňového nástroje v minulém století. Investoři však nemají rádi zavádění nových daní, což se projevilo minulý týden, kdy se trhy propadly po zprávě z Itálie, že bude uvalena nová daň z neočekávaných příjmů na banky.

02.08.2023 Akciové trhy ve světě klesají v reakci na zhoršení ratingu bonity dluhu Spojených států. K němu se včera historicky poprvé uchýlila ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších. Během dnešního obchodního dne lze předpokládat, že oslabí také aktiva vnímaná jako rizikovější, což by znamenalo oslabení české koruny a růst úroků na dluhopisech české vlády.

02.08.2023 Ratingová agentura Fitch včera, 1. srpna, přistoupila k mimořádnému kroku – ke snížení ratingu Spojených států. Jedna ze tří světově nejvýznamnějších ratingových agentur tak učinila večer středoevropského čas, po zavření amerických burz. Rating dlouhodobých závazků vůči cizoměnovým věřitelům snižuje z nejlepší „známky“ AAA o stupeň níže, na úroveň AA+. Dosavadní „negativní“ ratingový výhled mění na „stabilní“, ovšem už pochopitelně při zhoršeném vlastním ratingu. Došlo tedy ke zhmotnění dosavadního negativního výhledu.

01.08.2023 Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.

30.06.2023 Lídři zemí Evropské unie pokračují dnes v Bruselu druhý den v jednání summitu, jehož hlavním sporným tématem se stala migrace. Prezidenti a premiéři členských států chtějí docílit shody na závěrech hovořících o další snaze brzdit proud migrantů do Evropy. Ty po sedmihodinovém nočním jednání zablokovalo Polsko a Maďarsko kvůli nesouhlasu s nedávno dohodnutými pravidly pro pomoc unijním státům přetíženým žadateli o azyl. Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři po přibližně hodinové debatě schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

25.06.2023 Rusko se ocitá na pokraji občanské války, která by mohla zásadně poškodit jeho ekonomiku. Šéf protirežimních povstalců Jevgenij Prigožin se při svém pokusu o puč zaměřuje na ovládnutí míst klíčových z hlediska ruského exportu obilovin či ropy. Hrozí tak výpadek v zásobování světového trhu právě obilovinami nebo ropou.

13.06.2023 Hlavním údajem dneška je americká inflace za květen, k jejímuž zveřejnění dojde souběžně se začátkem dvoudenního zasedání Fedu. Jeho výsledek se tedy dozvíme až zítra. V případě americké inflace očekáváme její pokles z 4,9 % na 4,1 % y/y. Meziměsíčně by se měly snížit především ceny pohonných hmot. Jádrová inflace by ale měla zůstat nad 5 % y/y. V Německu kromě konečného odhadu květnové inflace, který zřejmě již nic nového nepřinese, bude zveřejněn ZEW index za červen. Ten se pravděpodobně i nadále ponese v duchu šířícího se pesimismu, když očekáváme zhoršení v obou jeho složkách. V tuzemsku se pak dočkáme dubnové bilance běžného účtu. Včerejší data české inflace sice přinesla oproti očekávání mírnější pokles, z 12,7 % na 11,1 % y/y, došlo však k dalšímu významnému zvolnění dynamiky jádrové inflace.

24.05.2023 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) by příští rok měla na Ukrajině investovat 1,5 miliardy eur (35,5 miliardy Kč), uvedla s odvoláním na vysoce postavený zdroj z banky agentura Reuters. Na roky 2022 a 2023 banka vyčlenila na podporu ukrajinské infrastruktury a úvěry v době konfliktu s Ruskem celkem tři miliardy eur.

18.05.2023 Akcionáři Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) schválili rozšíření působnosti banky do subsaharské Afriky a do Iráku. Zváží také návrh na posílení kapitálu banky o tři až pět miliard eur (71 až 119 miliard Kč). Banka to dnes uvedla na závěr podnikatelského fóra v uzbecké metropoli Samarkandu. Podrobný návrh ke zvýšení objemu splaceného kapitálu chce EBRD připravit do konce roku.

16.05.2023 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dnes zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Předpokládá nyní, že český hrubý domácí produkt (HDP) se letos sníží o 0,1 procenta, zatímco v únoru počítala s nárůstem o 0,2 procenta. Odhad růstu české ekonomiky pro příští rok nicméně zlepšila na 2,9 procenta z dříve předpokládaných 2,2 procenta. Banka to uvedla v dnešní zprávě.

12.05.2023 Česká koruna nebyla včera schopna ocenit relativně ambiciózní fiskální balíček české vlády (94 mld. CZK). Nižší inflační čísla z našeho pohledu působila na korunu neutrálně, ale jako určité “závaží” bezesporu může pociťovat sílící americký dolar. Dnes po ránu bude česká měna s napětím sledovat výsledky zápisu z posledního zasedání bankovní rady.

11.05.2023 Klíčovým číslem dneška je zveřejnění tuzemské inflace za duben. Očekáváme podkonsensuální meziměsíční růst spotřebitelských cen. Na meziroční hodnotě se výrazně projeví vysoká statistická základna loňského roku. Jádrová složka ale zůstane vysoká. Další významnou událostí dneška bude oznámení fiskálního konsolidačního balíčku české vlády. Z USA se po včerejším CPI dozvíme i PPI za duben. Týdenní statistiky o počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti potvrdí napjatost tamního trhu práce.

28.04.2023 Eurostat se dnes ohradil proti slovům premiéra Petra Fialy. Na dotaz ČTK uvedl, že si stojí za svojí středeční zprávou, kterou ještě týž den Fiala kritizoval a označil za matoucí. Podle ní loni ve druhém pololetí plyn v ČR zdražil meziročně o 231 procent, tedy suverénně nejvíce v EU. Zato například ve zbytku Visegrádské skupiny průměrně podražil jen o 23 procent, čili zhruba desetkrát méně.

08.03.2023 Skupina Volkswagen (VW) je i nadále odhodlaná vybudovat v Evropě do roku 2030 továrny na výrobu bateriových článků o kapacitě přibližně 240 gigawatthodin (GWh). Potřebuje však správné rámcové podmínky a chce zohlednit konečný rámec legislativy EU ohledně takzvané nová Zelené dohody. Rozhodovací procesy o výstavbě gigafactory v Evropě a Severní Americe jsou na sobě nezávislé. Škoda Auto, která je součástí skupiny VW, to uvedla v dnešním prohlášení pro ČTK.

05.03.2023 Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou dnes zveřejnila ČTK. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, resp. jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?

16.02.2023 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dnes zhoršila odhad letošního hospodářského růstu v zemích, ve kterých působí. Banka nyní předpokládá, že tento růst dosáhne 2,1 procenta, zatímco na podzim jej odhadovala na tři procenta. Odhad letošního růstu české ekonomiky snížila na 0,2 procenta z dříve předpokládaných 0,5 procenta. V příštím roce nicméně očekává zrychlení hospodářského růstu v Česku na 2,2 procenta.

10.01.2023 Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.

10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

28.12.2022 Největší západní petrochemická společnost, americký ExxonMobil, podle dnešní zprávy Financial Times žaluje Evropskou unii. Chce zarazit daň z mimořádných zisků právě na petrochemické podniky, s níž Brusel letos přišel. Mimořádně zdanit petrochemické podniky, v prvé řadě Unipetrol, se s odkazem právě na bruselský krok chystá od příštího roku také česká vláda.

21.12.2022 Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby opět beze změny. Nadále také přetrvává závazek centrální banky bránit případnému oslabení koruny. Podle naší prognózy zůstane základní repo sazba na současných 7 % do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Rizika naší prognózy stále hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších sazeb. Poslední vývoj ekonomiky ukazuje, že další změnou v úrokových sazbách bude spíše jejich pokles.

21.12.2022 Česká národní banka pokračuje ve své politice stabilních úrokových sazeb, když ani prosincové zasedání nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Základní repo sazba tudíž zůstává na 7 %. Bankovní rada dává prostřednictvím svých vyjádření nadále najevo, že je se současnou úrovní úrokových sazeb spokojena a ta by podle ní měla přispět ke snížení inflace zpět k inflačnímu cíli. Výsledek dnešního rozhodnutí tak byl široce očekáván.

19.12.2022 Děkujeme Vám za celoroční přízeň v tomto obtížném roce a přejeme Vám krásné prožití vánočních svátků v klidu a rodinné pohodě. Ať je rok 2023 pro nás všechny lepší, než byl ten stávající! S našimi ranními zprávami se po krátké vánoční přestávce vrátíme na počátku ledna.

18.12.2022 Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém posledním letošním zasedání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila před středečním měnověpolitickým jednáním bankovní rady, a naznačují to i výroky některých členů rady v posledním týdnu. Sedmiprocentní základní úroková sazba platí od 22. června, je na nejvyšší úrovni od roku 1999.

08.12.2022 K dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB pravděpodobně již nedojde. Jejich první snížení čekáme oproti finančnímu trhu později, konkrétně až ve druhé polovině příštího roku. Tržní úrokové sazby tak podle nás budou nejprve korigovat předchozí hluboký propad, který byl částečně ovlivněn i překvapivě nízkou domácí říjnovou inflací.

02.12.2022 Naše očekávání ohledně říjnových dat z reálné ekonomiky jsou poměrně optimistická. Čekáme pokračující meziměsíční růst maloobchodních tržeb. Přispět by k němu měly vládní opatření na pomoc domácnostem a také pokračující růst mezd, když se řada podniků během podzimu rozhodla svým zaměstnancům kompenzovat část nákladů spojených s vysokou inflací. Nadále solidní mzdovou dynamiku by měla indikovat i data za třetí čtvrtletí, k výraznějšímu zrychlení mzdového růstu však patrně dojde až na přelomu roku. V průmyslu podle nás v říjnu pokračoval pokles produkce, avšak výrazně nižším tempem, než na jaké by ukazovaly pesimisticky vyhlížející předstihové indikátory.

11.11.2022 Tuzemská centrální banka dnes zveřejní zápis z posledního měnověpolitického jednání, na kterém podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Jmenovité rozdělení jednotlivých členů bankovní rady mezi tábory odpůrců a příznivců dalšího růstu sazeb se s největší pravděpodobností nezměnilo. Zajímavé však bude sledovat případné podrobnější vysvětlení toho, proč se bankovní rada většinově odchýlila od prognózy ČNB, ve které průměrná repo sazba v 4Q22-1Q23 dosahuje zhruba 8 %. V USA bude zveřejněna listopadová důvěra v ekonomiku podle Michiganské univerzity. Negativně přitom američtí spotřebitelé hledí zejména do budoucna.

04.11.2022 Česká národní banka dnes podle očekávání úrokové sazby nezměnila. Zatímco nová prognóza ČNB ukazuje na potřebu jejich dalšího výrazného zvýšení, většina bankovní rady preferuje pokračující stabilitu. Na dalším zasedání podle guvernéra Michla úrokové sazby buď vzrostou nebo zůstanou beze změny, vše bude záviset na nově zveřejněných datech. Guvernér zároveň připustil, že sazby mohou zůstat vyšší po delší dobu. Oproti prognóze ČNB neočekáváme, že by bankovní rada sazby dále zvyšovala. To se projeví ve vyšší inflaci a slabší koruně. Tu ČNB bude i nadále bránit proti nadměrným výkyvům.

03.11.2022 Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech. Nová bankovní rada vedená guvernérem Michlem pokračuje ve vyčkávací holubičí politice, když opakovaně uvádí, že dosavadní úroveň úrokových sazeb je již dostatečná ke zkrocení vysoké inflace. Častými argumenty jsou snižující se úvěrová aktivita, nižší růst peněžní zásoby či slábnoucí ekonomika. Inflace byla navíc ve třetím čtvrtletí v průměru o zhruba dva procentní body nižší, než ČNB čekala.

20.10.2022 Liz Trussová rezignovala na funkci britské premiérky. Novinářům to oznámila po dnešním jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany. V úřadu byla něco málo přes šest týdnů. V čele vlády zůstane, dokud konzervativci nezvolí svého nového vůdce či vůdkyni. Tato volba podle předsedy Výboru 1922 Grahama Bradyho nebude trvat déle než do pátku 28. října. Má být tedy výrazně kratší než poslední volební proces konzervativců, který začal 7. července rezignací Borise Johnsona a uvedením do funkce Trussové 6. září.

29.09.2022 V úterý 22. 9. 2022 od 18:00 pořádala společnost XTB online konferenci na aktuálně velmi skloňované téma „Energetická krize 2022“. Pozvanými řečníky byli: Lukáš Kovanda (hlavní ekonom Trinity Bank), Tomáš Prouza (prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR) a Jaroslav Šura (ekonom a investor). Konferencí provázel hlavní analytik XTB Česká republika Jiří Tyleček.

25.09.2022 Bankovní rada ČNB zřejmě ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy na nejvyšší úrovni od roku 1999. Očekává to většina analytiků, které ČTK oslovila. Sedmiprocentní sazby platí od 22. června, pro jejich zachování se v uplynulém týdnu vyslovili v médiích i viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Frait.

13.09.2022 Po včerejších tuzemských datech srpnové inflace se údajů o vývoji spotřebitelských cen dočkáme z USA. Oproti červenci očekáváme mírný pokles spotřebitelských cen, což jsme viděli naposledy v květnu roku 2020. Nicméně jádrová složka ukáže na pokračující cenové tlaky. Německá finální čísla srpnové inflace již budou znamenat pouze potvrzení předběžných odhadů bez nových tržních impulsů. Z Německa bude zajímavější zářijový ZEW index očekávání investorů. Obáváme se dalšího zhoršení sentimentu ve složce očekávání, i když ne tak výrazné, jak se obává trh.

12.09.2022 Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 %, po předchozích 1,3 %. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 % na 0,8 %. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala již čtvrtý měsíc v řadě.

12.09.2022 Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 %, po předchozích 1,3 %. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 % na 0,8 %. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala čtvrtý měsíc v řadě.

12.09.2022 Inflace v USA v důsledku nižších cen na čerpacích stanicích zpomalí. Levnější pohonné hmoty se pak promítnou v mírném poklesu srpnových maloobchodních tržeb. Ze stejných důvodů jako v USA dojde ke zmírnění meziměsíčního růstu i u českých spotřebitelských cen. Zvolnit by měl i růst cen průmyslových výrobců. Kolem cen energií se bude i nadále točit jednání Evropské komise i české vlády. Ta o dalších krocích bude jednat dnes. Z dat stojí ještě za zmínku evropská průmyslová produkce. Ta v důsledku vysokých cen plynu a elektřiny vykáže pokles. Tento vývoj se pak odrazí i na dalším zhoršení německého ZEW indexu.

25.08.2022 Ceny na energetických burzách nadále atakují astronomické úrovně. Zatímco evropský plyn včera pokořil 300 EUR/MWh, elektřina se obchoduje nad hranicí 600 EUR/MWh. Jen pro porovnání a dokreslení toho, jak vážná je aktuální situace – průměrná cena plynu byla v minulé dekádě pod 20 EUR/MWh, v případě elektřiny okolo 40 EUR/MWh. Pokud by se měl energetický šok plně propsat do koncových cen pro odběratele, do existenčních problémů by se dostaly nejen domácnosti, ale také podstatná část energeticky náročného průmyslu.

25.08.2022 Ceny na energetických burzách nadále atakují astronomické úrovně. Zatímco evropský plyn včera pokořil 300 EUR/MWh, elektřina se obchoduje nad hranicí 600 EUR/MWh. Jen pro porovnání a dokreslení toho, jak vážná je aktuální situace – průměrná cena plynu byla v minulé dekádě pod 20 EUR/MWh, v případě elektřiny okolo 40 EUR/MWh. Pokud by se měl energetický šok plně propsat do koncových cen pro odběratele, do existenčních problémů by se dostaly nejen domácnosti, ale také podstatná část energeticky náročného průmyslu.

14.08.2022 Nejlepší doba k nákupu akcií je tehdy, „když na ulicích teče krev“, zní starý poznatek. Nemusí to nutně být doslova. I obrazně. Zkrátka v makroekonomicky či sociálně těžkých časech. Zkušení investoři v USA si to berou k srdci. I když se země letos potýká s nejvyšší inflací za 40 let, v červenci závratným tempem navýšili své akciové investice. Vyplývá to z analýzy chování takzvaných „chytrých peněz“, tedy právě investičních profesionálů, kteří spravují peníze bank, velkých fondů, státních fondů či zámožných rodin a byznysmenů.

12.08.2022 Česká národní banka dnes zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady minulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

09.08.2022 Výběr informací o ropovodu Družba (Ukrajina podle ruské společnosti Transněfť od 4. srpna kvůli poplatkům zastavila tranzit ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede do Maďarska, na Slovensko a do České republiky):

07.06.2022 Reálné mzdy v Česku se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly.

23.05.2022 Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to dnes ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

15.05.2022 V Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.

22.04.2022 Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.

22.04.2022 Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.

08.04.2022 Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 31. března opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září, v listopadu, v prosinci i v únoru. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.

07.04.2022 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) za loňský rok vykázala rekordní zisk 2,5 miliardy eur (61,3 miliardy Kč). Přispěly k tomu vynikající výsledky jejích kapitálových a technologických investic a snížení objemu nesplacených úvěrů, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19. EBRD však ve svém prohlášení současně varovala, že válka na Ukrajině bude mít v letošním roce značný negativní vliv na její finance.

03.04.2022 V Česku už začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.

28.03.2022 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uzavírá své kanceláře v Moskvě a Minsku. Reaguje tak na ruský útok na Ukrajinu, který byl veden i z běloruského území. Oznámila to dnes banka ve své tiskové zprávě.

23.03.2022 Viceguvernér České národní banky Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady ČNB, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.

20.03.2022 Guvernér České národní banky Jiří Rusnok dnes v Otázkách Václava Moravce uvedl, že letos očekává stagnaci české ekonomiky při propadu reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila 30 let. V historii novodobé ČR těžko hledat rok, kdy by životní úroveň lidí poklesla tolik, jak má klesnout letos.

20.03.2022 Polsko navrhlo Evropské unii, aby zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem. Uvedl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Západní země nyní rozsáhlými sankcemi reagují na útok ruských vojsk na Ukrajinu, EU tento týden uvedla do praxe už čtvrtý balík sankcí proti Rusku.

23.12.2021 Nová Fialova vláda moc hezký dárek pod stromeček nedostává, alespoň tedy ne od mezinárodních finančníků. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, globální investory varuje před půjčováním českému kabinetu. A to přesto, například, že úrok na dluhu české vlády nyní převyšuje úrok na dluhu vlády slovenské nejvýrazněji v historii.

17.12.2021 Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.

15.11.2021 Po zběsilém posílení způsobeném nečekaně razantní akcí České národní banky se koruna ustálila v blízkosti EUR/CZK 25,20, kde přečkala celý uplynulý týden. Nezamávala s ní ani tuzemská říjnová inflace, která výsledkem 5,8 % meziročně sice o tři desetiny procentního bodu překonala tržní odhad, ovšem na podobná „přestřelování“ si koruna v dnešní době již poměrně dobře přivykla.

04.11.2021 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na 3,4 procenta z dříve očekávaných čtyř procent. V příštím roce ale počítá se zrychlením růstu na 4,6 procenta. To představuje zlepšení proti letní prognóze, která počítala na příští rok s růstem ekonomiky o 3,8 procenta. Vyplývá to z dnešní zprávy EBRD.

29.10.2021 Dnešní předběžná data o HDP a inflaci v eurozóně píšou pro země platící eurem pozitivní příběh. HDP vzrostl mezičtvrtletně o 2,2 %, k čemuž přispěla především Francie, která se vysokým růstem vrátila na své předpandemické úrovně. Spotřebitelské ceny za říjen rostly meziročně o 4,1 %, jádrové pak o 2,1 %, mírně nad odhady. Ekonomika eurozóny tak svižně oživuje, a to při relativně nízké inflaci (především jádrové), když vezmeme v potaz všechny proinflační faktory, které nyní celosvětově posílají ceny vzhůru.

20.10.2021 Hypotéky v Česku zdražují nejvýraznějším tempem od konce roku 2018. V září jejich průměrná úroková sazba stoupla z 2,32 na 2,43 procenta, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex. Z měsíce na měsíc tak průměrná sazba poskočila hned o 0,11 procentního bodu. Rapidněji meziměsíčně stoupala naposledy v prosinci 2018. Jde však stále jen o „zahřívací kolo“. Hypotéky budou dále a ještě rychleji zdražovat v příštích měsících. Kdo tedy potřebuje v nejbližším roce až dvou letech hypotéku, neměl by otálet a vyčkávat, ale naopak si ji okamžitě sjednat.

03.10.2021 V pátek před tímto víkendem zdražil dluh české vlády nejvýše od listopadu 2018. Úrok na desetiletém vládním dluhopisu vystoupal dle údajů agentury Bloomberg až na 2,143 procenta. Naposledy byl výše 5. listopadu 2018. Potíž je v tom, že v roce 2018 – a vlastně kdykoli v minulosti – byla absolutní výše vládního dluhu ČR o dost nižší než dnes. Česko si dnes v EU půjčuje společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem vůbec nejdráže.

31.08.2021 Tuzemští statistici dnes zpřesnili odhad výkonu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Příliš nenadchnul. Ač totiž někteří experti vyhlíželi až desetiprocentní růst, realita je méně růžová. I když se jedná o stále nejvýraznější meziroční růst ekonomiky v celé české historii, skákat radostí z něj nelze. Vydatnému růstu totiž nahrává znatelně ponížená srovnávací základna loňského druhého čtvrtletí. Právě proto, že byla ponížená extrémně, čekal se extrémní růst – extrémnější, než jaký přinesla realita.

26.07.2021 Výrobní ceny v tuzemském průmyslu rostly letos v červnu nejrychleji za více než deset let. Citelně stoupají i ceny zemědělců nebo stavebních prací. Pokud tedy běžný občan zdražování ještě výrazněji nepocítil, brzy se tak stane. Spotřebitelská inflace může v nejbližších měsících překročit úroveň tří procent, až výrobci znatelněji přenesou zdražení na zákazníky. Ani v případě pohonných hmot nelze žádné zlevňování příliš čekat, ačkoli třeba benzín předminulý týden zdražil na nejvyšší cenu od října 2018.

29.06.2021 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila odhad letošního hospodářského růstu ve 37 zemích, ve kterých působí. Banka nyní předpokládá, že tento růst dosáhne 4,2 procenta, zatímco na podzim jej odhadovala na 3,6 procenta. V České republice, kterou na podzim do svého výhledu nezahrnovala, banka počítá se čtyřprocentním růstem.

24.05.2021 Díky vidině brzkého růstu domácích úrokových sazeb posílila koruna vůči euru na maxima od března 2020. Co víc, za posledních 7 let se jen ojediněle obchodovala koruna na silnějších úrovních jak proti euru, tak proti americkému dolaru. A to i přes výrazně vyšší inflaci, kterou česká ekonomika za tuto dobu produkuje. Znamená to, že si tuzemská měna dá na chvíli pauzu od posilování?

23.05.2021 Dvě klíčové vyzývatelské opoziční koalice už si odbyly představení svého volebního programu. V ekonomické oblasti volí realističtější přístup koalice Pirátů a STAN. Ta má v mnoha aspektech svůj ekonomický program rovněž sestavený šalamounsky, svým způsobem někdy až zrádně – například volič toužící po snížení dluhu Česka tak může skončit v pasti eura, i se zdaněním vlastních celoživotních úspor. Zato trojkoalice SPOLU sice na voliče žádnou osudovou past nelíčí, zase ale zjevně spoléhá na to, že drtivá většina voličů si program nepřečte, natož aby si udělala základní propočty slibovaných priorit.

14.05.2021 Většina členů bankovní rady České národní banky (ČNB) se na jednání minulý týden shodla, že se výrazně přiblížilo rozhodování rady o zvýšení úrokových sazeb. V této souvislosti viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Tomáš Holub upozornili, že nové prognóze centrální banky odpovídá zvýšení sazeb již na dalším jednání rady na konci června. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 6. května. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. S novou prognózou ČNB je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.

12.05.2021 Dubnová meziměsíční inflace Spojených států očištěná o kolísavé ceny potravin a energií vyskočila na 0,9 procenta, nejvýše od roku 1982. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů amerického Úřadu statistiky práce.

10.05.2021 Níže naleznete speciální Ad-hoc analýzu "Dluhopisy v době pandemie a proč rostly a zda-li ještě porostou". Pro bližší pochopení nedávného vývoje na českých dluhopisech jsme provedli dekompozici výnosů českých státních dluhopisů pomocí jednoduchého modelu. S podrobnostmi Vás seznámíme v této publikaci.

03.05.2021 Koruna na začátku týdne posilovala k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru dnes česká měna ve srovnání s pátečním závěrem zpevnila o osm haléřů na 25,80 Kč/EUR. K dolaru si polepšila o 13 haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,37 Kč/USD.

22.04.2021 Česká měna dnes stagnovala k euru i dolaru. Obchodování zakončila na úrovních středečního závěru 25,85 Kč/EUR a 21,50 Kč/USD. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online. Pokračující diplomatická roztržka ČR s Ruskem podle analytiků na kurz nemá vliv.

28.03.2021 Tonoucí ocelářské a hliníkárenské impérium Sandžíva Gupty, do nějž patří i ostravské hutě, se snaží chytit pomyslného stébla. Skupina GFG Alliance, která zastřešuje i Liberty Ostrava, podle včerejších večerních informací televize Sky News požádala britskou vládu premiéra Borise Johnsona o zajištění nouzového financování v objemu 170 milionů liber, což odpovídá zhruba 5,2 miliardy korun.

24.03.2021 Vizitka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD; správní rada banky dnes rozhodla, že EBRD bude po třináctileté pauze opět investovat v České republice):

18.03.2021 Majetek amerického podnikatele Donalda Trumpa se za dobu jeho působení v úřadu prezidenta snížil o 700 milionů na 2,3 miliardy dolarů (asi 50 miliard Kč). S odkazem na svůj žebříček miliardářů o tom informovala agentura Bloomberg. Znamená to, že Trump je chudší než předseda české vlády Andrej Babiš, jehož majetek časopis Forbes loni na podzim vyčíslil na 74 miliard korun.

18.03.2021 Trhy nakonec zakončily včerejší seanci na podobných úrovních, jako otevřely, a to navzdory velmi holubičímu zasedání FEDU. Na potvrzení výhledu ohledně nízkých úrokových sazeb do roku 2023 reagoval oslabením americký dolar. Situaci na dluhopisovém trhu se stabilizovat nepodařilo a výnosy dnes rostou nad 1.7 %.

22.02.2021 Po předchozím výletu až pod hranici EUR/CZK 25,70 se koruna v posledních dvou týdnech pomalu vrací tam, kam podle nás momentálně patří, tedy do blízkosti EUR/CZK 26,00. Na pozorované oslabení patrně nemá vliv změna makroekonomické reality, jelikož jediná významnější data z posledních dní, tedy předstihové ukazatele z Německa i eurozóny, přinesly spíše mírné pozitivní překvapení. Svou roli tak mohl sehrát nově schválený deficit státního rozpočtu na rok 2021 ve výši 500 mld. Kč, z nějž je patrné, že žádná fiskální konsolidace v Česku momentálně není tématem, a také ochlazení předchozí vlny euforie způsobené makroekonomickou prognózou České národní banky, která zahrnuje trojí zvýšení základní úrokové sazby již v tomto roce. K oslabení mohl přispět i postoj české vlády k řešení pandemie, který se po předchozím klopotném a bolestně neefektivním boji pod tíhou nadále nevalné situace zřejmě pomalu mění v řízenou kapitulaci.

19.02.2021 Česko padá hlouběji do dluhu. Státní dluh ČR vykázal za loňský rok prvně v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun.

19.02.2021 Ministerstvo financí i letos bude hospodařit s až 500miliardovým schodkem. Vládě to dnes posvětila Poslanecká sněmovna. I politici tak pochopili to, co bylo zřejmé už od konce loňska: a sice, že schodek 320 miliard, plánovaný doposud, je neudržitelně mělký.