Zastropování cen

26.03.2024 Investování do akcií energetických společností představuje i letos nadále riziko. Kvůli politickým tlakům v čase stále poměrně vysokých cen energií, byť o dost nižších v porovnání s uplynulými léty, a také kvůli právě klesajícím cenám cen burzovních cen plynu či elektřiny a také ovšem emisních povolenek.

21.03.2024 ČEZ loni vykázal druhý nejlepší výsledek hospodaření za posledních deset let. Čistý zisk meziročně sice klesl o výrazných 63 procent, na 29,6 miliardy korun, ale to proto, že předloňský rok byl zkrátka zcela mimořádný a zejména z toho důvodu, že stát v důsledku právě mimořádného roku 2022 a mimořádných zisků ČEZ v tom roce uvalil na podnik mimořádnou daň a mimořádné odvody. Na nich podnik za loňský rok odvedl čtyřicet miliard korun.

14.03.2024 Slovenská ekonomika letos zůstane odolná a její růst podle nás mírně zrychlí na 1,6 % oproti růstu o 1,1 % zaznamenaném za rok 2023. K tomu přispěje spotřeba domácností podpořená rostoucími reálnými příjmy a také fixní investice tažené prostředky z fondů EU. Čistý vývoz by měl naopak po velmi silném roce 2023 přispět záporně.

01.03.2024 Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek totiž činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun. Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.

01.03.2024 Na konci února vzrostl deficit SR na 102,5 mld. Kč, což je v kontextu posledních let relativně obvyklý vývoj a výjimku tvořil jen rok 2022, kdy stát hospodařil v tzv. rozpočtovém provizoriu. Proti loňskému únoru jde o mírné zlepšení, na kterém se podílí zejména výraznější nárůst příjmů a úspora na kompenzacích za vysoké ceny energií.

29.02.2024 Ještě loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval. Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?

18.01.2024 Dny vysoké inflace v Česku jsou pomalu, ale jistě sečteny. I když ještě loni v prosinci byla v meziročním pohledu s přehledem nejvyšší v EU, po převážnou část letoška by měla být dokonce mírně pod průměrem zemí EU. A například citelně níže než na Slovensku. Plyne to ze souhrnu aktuálních prognóz celé řady domácích a zahraničních institucí.

17.01.2024 Česko v prosinci 2023 upevnilo své vedení v nelichotivém žebříčku zemí EU podle výše míry inflace. V posledním měsíci loňska tomuto pořadí, které sestavuje Eurostat, vévodilo ještě přesvědčivěji než předtím v listopadu, jak dokládají dnes zveřejněná data.

15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.

28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.

16.07.2023 Kdo má hlavní zásluhu na snížení tuzemské inflace pod úroveň deseti procent, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2021? Pokud už bychom museli ukázat na jednu osobu jako symbol, byl by krotitelem inflace nejspíše Jiří Rusnok, do poloviny loňského rok guvernér České národní banky.

13.07.2023 Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 9,7 procenta, inflace tak zpomalila z květnových 11,1 procenta a je nejnižší od prosince 2021. Proti předchozímu měsíci ceny vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Analytici se ale shodují, že hlavním důvodem pokračujícího zpomalování inflace je srovnávací základna z loňského roku. Podle analýzy investiční platformy Portu má Česko i přes pokles devátou nejvyšší inflaci ze 41 sledovaných evropských zemí.

02.05.2023 První třetinu letošního roku uzavírá státní rozpočet s deficitem ve výši rovných 200 mld. Kč. Saldo je tak vyšší než loni, a i než v doposavad rekordním roce 2021. Tehdy deficit ke konci dubna dosahoval 192 miliard Kč, stát nakonec rok 2021 uzavřel se zhruba 420miliardovým schodkem.

24.04.2023 Česká republika loni vyvezla o 13,6 milionu megawatthodin elektřiny více, než jí dovezla. Řadí se tak k největším čistým exportérům elektřiny v Evropě. Navíc navýšila svůj čistý vývoz elektřiny oproti roku 2021, kdy takto vyvezla 10,7 milionu megawatthodin. Nárůst představuje 27,1 procenta a loni rovněž patřil k nejvýraznějším v Evropě.

06.04.2023 Portugalský parlament dnes schválil zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na 40 druhů potravin. Nulová DPH bude platit jen do konce října a má pomoc potravinářskému a zemědělskému sektoru, který čelí výraznému růstu výrobních nákladů, píše agentura EFE. V zemi se od začátku roku uskutečnila řada protestů i stávek za opatření proti nadměrnému zdražování potravin a zvyšování životních nákladů.

04.04.2023 Dnes ekonomický kalendář plní spíše méně významná data, v čele s únorovými cenami výrobců v eurozóně a továrními objednávkami v USA. Mimo to ze Spojených států dorazí ještě průzkum mezi zaměstnavateli ohledně volných pracovních míst (JOLTS), hlavní čísla z trhu práce ale přijdou až v pátek. Včera trhy rozhýbal především zveřejněný index ISM pro průmysl, který skončil pod mediánem analytiků. Navzdory negativnímu vyznění přijal trh zprávu relativně pozitivně, protože zapadá do představ o dřívějším snižování sazeb a dále kvůli tomu, že podindex cen sledující ceny vstupů znovu zamířil pod hodnotu 50 bodů, která značí pokles cen.

03.04.2023 Po čtvrtině letošního roku dosáhl deficit vládních financí 166,2 mld. Kč. Pro březen jde o historicky nejhorší výsledek, v loňském roce deficit dosahoval necelých 60 mld. Kč, v covidovém roce 2021 pak 125 mld. Kč. Nadále se v rozpočtu negativně projevují prohlubující se výdaje v sociální oblasti a zároveň výdaje vynakládané na zastropování cen elektřiny a plynu. Na druhé straně rozpočtu se čeká na připsání peněz z daně z neočekávaného zisku, kde Ministerstvo financí počítá s dodatečným příjmem ve výši 85 mld. Kč. K tomu v březnu ještě nedošlo, stát již ale vybral zhruba 8 miliard korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Zde zákon o státním rozpočtu předpokládá celkový výběr ve výši 15mld. Kč.

07.03.2023 Energetická krize donutila 11 procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který má ČTK k dispozici. Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě vloni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohly k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

24.02.2023 ČSÚ za několik málo minut zveřejní výsledky konjunkturálního průzkumu za únor. Na trh se tak dostane aktualizace o tom, jak si ekonomika vede v polovině prvního letošního kvartálu, ale také jak respondenti hodnotí zbytek roku. Příchozí vpředhledící indikátory, jako například Ifo index, zapadají do našeho výhledu, že zatímco v 1Q23 ještě ekonomická aktivita setrvá utlumena, v průběhu roku by mělo docházet ke zlepšení. Konkrétně naše prognóza počítá v 1Q23 s mezikvartální stagnací HDP, což by představovalo konec předchozí technické recese (-0,2 % k/k v 3Q22, -0,3 % k/k v 4Q22). Samozřejmě v aktuálně volatilním makroekonomickém prostředí je třeba být připraven na odchylku do obou směrů.

18.02.2023 Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.

05.02.2023 Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.

03.02.2023 Už tuto neděli vstupuje v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně třeba motorové nafty. EU tak vedle ruské ropy, jejíž dovoz námořní cestou zapovídá už od loňského 5. prosince, bude embargovat také právě produkty z ní. Rusko tudíž definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty.

01.02.2023 Pro rok 2023 počítá vláda opět s deficitním rozpočtem, kdy za celý letošní rok by saldo mělo dosáhnout 295 mld. Kč. Podle dat za leden hospodařil v prvním letošním měsíci stát s deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o horší výsledek, tehdy se ale veřejné finance nacházely v rozpočtovém provizoriu, které omezovalo výdaje státu na 1/12 vůči rozpočtu z předchozího roku. Proti roku 2021 je výsledek zlepšením, kdy v předminulém roce dosahoval deficit po prvním měsíci více jak 30 mld. Kč. Historicky bylo lednové hospodaření spíše otázkou kladných čísel a za posledních 15 let je to teprve potřetí, kdy je první výsledek v roce záporný.

30.01.2023 Cena nafty u českých čerpacích stanic by mohla prudce vzrůst v reakci na zavedení embarga EU na dovoz ruských ropných produktů, plyne z čerstvé analýzy německé Commerzbank. Čtvrtá největší německá banka varuje, že po 5. únoru, kdy embargo vstupuje v platnost, se silný cenový tlak projeví na již nyní napjatém trhu EU.

12.01.2023 Pohonné hmoty v Česku nyní zlevňují, ale jde zřejmě jen o „poklid před bouří“. Profesionální obchodníci s ropou se totiž shodují, že trh podceňuje dopad post-covidového otevření zejména čínské ekonomiky do světových cen strategické suroviny, a tedy také do cen pohonných hmot v zemích typu Česka. Navíc Rusko stále chystá svoji odpověď na embargo a zastropování cen jeho ropy a ropných produktů v podání Západu. Pokud by odpovědělo citelným omezením produkce ropy, její cena na světových trzích může jít výrazně nahoru. Což by opět zdražilo pohonné hmoty i v Česku.

11.01.2023 Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastopování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.

11.01.2023 Inflace v prosinci byla o 3,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména regulované ceny energií, bez započítání takzvaného úsporného tarifu by byla inflace 19,3 procenta, nikoli 15,8 procenta, jak dnes vykázal Český statistický úřad (ČSÚ), upozornil ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Výrazně pomaleji, než centrální banka očekávala, rostly v prosinci ceny pohonných hmot. Rychlejší bylo naopak zdražování potravin.

10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.

03.01.2023 Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.

01.01.2023 Dnes začíná platit daň z mimořádných zisků firem v energetickém, těžebním, petrochemickém a bankovním sektoru. Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.

30.12.2022 V příštím roce bude dění v české energetice vévodit diskuse nad dalším osudem ČEZ. Ten nyní stát vlastní ze zhruba 70 procent a Fialova vláda v příštím roce může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k plnému zestátnění podniku či k jeho rozdělení na část plně státní a na část (polo)soukromou, potenciálně dále alespoň do jisté míry obchodovanou na burze. Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci.

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

24.12.2022 Tak v Česku prý žádná ekonomická krize není, ba ani žádná ekonomicky náročná doba. Bystří pozorovatelé o tom dnes a denně zpravují na sociálních sítí a leckdy tak stvrzují převládající názor své bubliny. Odhalili to – jako ostatní v jejich bublině – pouhým pohledem do nákupních center a restaurací, které jsou údajně tak plné, že je spíše na místě mluvit dále o prosperitě.

22.12.2022 Za líbivé, ale odtržené od reality označili oceláři rozhodnutí Evropské unie o revizi systému obchodování s emisními povolenkami i nouzové zastropování cen plynu na evropské úrovni. Dekarbonizace je sice prioritou firem vyrábějících ocel, ale její příliš rychlé zavádění bude znamenat ztrátu konkurenceschopnosti. ČTK to dnes řekl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban.

22.12.2022 V příštím roce by se měla průměrná cena barelu ropy Brent pohybovat kolem úrovně jednoho sta dolarů. Tedy bude v průměru vyšší, než je dnes, kdy činí 82 dolarů za barel. Spojené státy a Evropa sice v příštím roce projdou ekonomickým útlumem, což jejich poptávku po ropě oslabí, ovšem toto oslabení budou více než kompenzovat zejména Čína a Indie. Tyto a četné další asijské ekonomiky v příštím roce poměrně svižně porostou, což podpoří globální poptávku po ropě a ropných produktech. Čína poroste z velké části proto, že letos koncem roku opustila politiku drakonických covidových uzavírek a restrikcí, což by mělo být její ekonomice významnou vzpruhou. Čína či Indie přitom patří k největším dovozcům ropy a ropných produktů na světě.

21.12.2022 Přicházejí nejdražší Vánoce za poslední zhruba jedno desetiletí. Zároveň budou nejchudší z hlediska toho, co si u jejich příležitosti lze za průměrný výdělek pořídit.

21.12.2022 Česká měna dál v předvánočním čase posiluje, a to nehledě na relativně vysoké globální nejistoty a spíše slabší výkony akciových indexů v posledních seancích. Pozitivní roli může sehrávat pokles cen plynu v Evropě v posledních dnech, který reflektuje jednak o něco teplejší počasí a současně také novou dohodu ministrů EU na dynamickém zastropování cen plynu. Koruna se tak dostala pod 24,20 EUR/CZK a je o více než 1,5 % silnější, než předpokládala podzimní prognóza centrální banky. I tak nečekáme, vzhledem ke koruně, po dnešním zasedání ČNB výraznější změnu v komunikaci.

21.12.2022 Co dnes čekat od zasedání ČNB? Stručně, žádnou revoluci. Od listopadového zasedání čísla z reálné ekonomiky víceméně potvrzují hlavní scénář ČNB ohledně pokračující recese.

20.12.2022 Navzdory pomalejšímu předvánočnímu tempu dnes o ekonomická data úplná nouze není. Před pár minutami již vyšla statistika cen německých výrobců, kde došlo k výraznějšímu meziměsíčnímu poklesu než trh očekával. Ceny v listopadu proti říjnu poklesly o 3,9 % (oček. -1,7 %), meziročně rostly o 28,2 %. Z pohledu spotřebitelské inflace jde o pozitivní signál, kdy by mělo docházet k zvolňovaná nákladové inflace.

19.12.2022 Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se dnes odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.

19.12.2022 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s velmi zkušeným traderem Vladimírem Vávrou ze společnosti WOOD & Company. Vladimír Vávra je senior trader odpovědný ve WOOD & Company za obchodování na akciových trzích a má dvacetiletou zkušenost. Na starosti má institucionální a velké privátní klienty. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak začínal, co obnáší jeho práce, jak obchoduje a také co ke svému tradingu používá za analýzy. Hlavním tématem rozhovoru je však aktuální situace na finančních trzích. Dozvíte se, jak se budou vyvíjet trhy v dalším období, co čekat od akcií a zároveň Vladimír prozradil své tipy na konkrétní akciové tituly.

16.12.2022 Akcie na pražské burze v uplynulém týdnu popáté v řadě oslabily. Index PX klesl o 0,6 procenta na 1166,5 bodu. Nejrychleji rostly akcie zbrojovky Colt CZ. Nejvýraznější pokles vykázaly akcie výrobce cigaret Philip Morris. Vyplývá to z internetových stránek burzy. V minulém týdnu pražská burza oslabila o 2,1 procenta.

16.12.2022 Všichni čekali na rozhodnutí Fedu a ECB o nastavení úrokových sazeb. V obou případech došlo podle očekávání ke zvýšení o 50 bb. Nicméně komentář vyzněl více jestřábím tónem, zvláště ten od ECB. Nepotěšily maloobchodní tržby a průmyslová výroba (drahé energie, problémy v dodavatelských řetězcích). Týden přitom nezačal špatně. Inflace za mořem dopadla lépe a ukázala další zpomalování. Potěšily také indexy PMI v Eurozóně a Německu (index nákupních manažerů) naznačující, že pokles ekonomické aktivity v průmyslu, ale hlavně ve službách výrazně zpomaluje.

16.12.2022 Příklad vývoje ceny nafty v Česku to podtrhuje, neboť ta zdražuje v posledním roce čtvrtým nejpomalejším tempem v celé EU, a to díky poměrně silné koruně, jež vůči dolaru ztrácí méně než euro.

16.12.2022 Koruna přijala nové členy bankovní rady České národní banky příznivě. Po jejich jmenování předevčírem zpevnila až k úrovni 24,25 za euro, k níž se přiblížila i včera. Pokud pomineme poměrně krátké období roku 2008, česká měna je tak nyní na svých historicky nejsilnějších úrovních vůči euru, případně v jejich těsné blízkosti. Málokdy za celé období od přelomu milénia byla vůči evropské jednotné měně ještě silnější než dnes. Tuto zprávu vítají například motoristé.

15.12.2022 Pohonné hmoty v České republice v posledním roce zdražovaly v rámci celé EU citelně podprůměrným tempem. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Její nová čísla jsou tak v příkrém rozporu se zažitou představou, že v Česku pohonné hmoty naopak zdražují nadprůměrně výrazně. To mohlo platit v některých z uplynulých měsíců letošního roku, kdy docházelo k přechodnému navýšení marží například čerpadlářů, ale z meziročního srovnání nic takového neplyne.

15.12.2022 Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál výrazně zlevnily, benzin už je levnější než před začátkem války na Ukrajině. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,69 Kč, před týdnem byl o 1,78 koruny dražší. O 1,79 koruny na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 38,07 koruny.

14.12.2022 Vláda dnes projedná zavedení zastropování cen energií pro velké podniky. Na ně se zatím zastropování cen nevztahuje, platí totiž nyní jen pro domácnosti, malé a střední podniky a organizace financované z veřejných rozpočtů, jakou jsou třeba městské dopravní podniky. Kabinet však s největší pravděpodobností rozhodne od příštího roku zastropovat právě též ceny energií velkým podnikům. A to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro ostatní, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.

12.12.2022 Zatímco v ČR v listopadu inflace vzrostla, ve světě většinou klesala. Celkově patřila v Česku v Evropě k nejvyšším, vyšší byla například v Turecku, Moldavsku, na Ukrajině, v Pobaltí či v Maďarsku. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční inflace v ČR v listopadu zrychlila na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta.

12.12.2022 Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména vládní regulace cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly zejména ceny potravin. Naopak pomalejší bylo zdražování pohonných hmot. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace v listopadu vzrostla na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta.

11.12.2022 Česko, Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně, i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.

09.12.2022 Tento týden nebyla zveřejněna žádná podstatnější makroekonomická data. Snad jen dnešní ceny průmyslových výrobců v USA za listopad, které skončili pouze mírně nad odhady trhu. Sentiment na trzích se nesl v nervózním očekávání vyššího růstu sazeb na měnovém zasedání Fedu, které se bude konat příští týden (níže).

09.12.2022 Cena jízdného veřejné a městské hromadné dopravy patří v Česku bezesporu k těm v mezinárodním kontextu levnějším, zejména při zohlednění kvality dopravy a intenzity spojů. V řadě míst země přitom doprava v nadcházejících měsících ještě dále zlevní. Alespoň tedy v reálném vyjádření, zohledňujícím rapidní inflaci.

07.12.2022 Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána včera pozdě večer ukončila takřka třináct měsíců trvající zastropování cen pohonných hmot. Učinila tak nouzově, po naléhání ropného a plynárenského podniku MOL, který již dále nebyl s to stále kritičtější situaci zvládat. Zhruba čtvrtina jeho čerpacích stanic v Maďarsku – tedy přibližně sedmdesát z nich – se včera ocitla zcela bez pohonných hmot. Motoristé podléhali panice a i pod vlivem spekulací o blížícím se ukončení zastropování hekticky paliva vykupovali, aby se předzásobili.

07.12.2022 Maďarská vláda na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL od úterních 23:00 SEČ zrušila zastropování cen pohonných hmot. Jen krátce předtím to oznámil šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás.

05.12.2022 Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nesilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv.

03.12.2022 Evropská unie se včera dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve.

02.12.2022 Naše očekávání ohledně říjnových dat z reálné ekonomiky jsou poměrně optimistická. Čekáme pokračující meziměsíční růst maloobchodních tržeb. Přispět by k němu měly vládní opatření na pomoc domácnostem a také pokračující růst mezd, když se řada podniků během podzimu rozhodla svým zaměstnancům kompenzovat část nákladů spojených s vysokou inflací. Nadále solidní mzdovou dynamiku by měla indikovat i data za třetí čtvrtletí, k výraznějšímu zrychlení mzdového růstu však patrně dojde až na přelomu roku. V průmyslu podle nás v říjnu pokračoval pokles produkce, avšak výrazně nižším tempem, než na jaké by ukazovaly pesimisticky vyhlížející předstihové indikátory.

02.12.2022 Evropská unie se dnes dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Ta cituje nejmenovaného polského diplomata. Strop by měl činit 60 dolarů na barel.

30.11.2022 Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas dnes odpoledne novinářům řekl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.

29.11.2022 Shrnutí: Referenční kontrakt na promptním trhu s plynem se obchoduje o 10 % výš na 130 euro/MWh, čímž se znovu vzdálil od současné úrovně podpory v oblasti 100 euro/MWh. Za tento vzestup může příchod chladnějšího počasí, s nímž se zvýšila poptávka po topení, dále výhružky Gazpromu, že odřízne přísun plynu přes Ukrajinu, a v neposlední řadě i navrhované zastropování cen plynu v EU.

28.11.2022 Světové trhy, včetně akciových či surovinových, se dnes otřásají kvůli probíhajícím lidovým bouřím v Čině. Ty jsou podle expertů nejvíce konfrontační od roku 1989, kdy tehdejší nepokoje vyvrcholily nechvalně proslulým masakrem na pekingském Náměstí nebeského klidu.

27.11.2022 Česká národní banka (ČNB) je zcela jistě ctihodná instituce, ve které pracuje mnoho erudovaných ekonomů. Každý z nich by dokázal odříkat základní pravidla ekonomie ve tři hodiny ráno, pokud by je někdo probudil, stejně jako vyjmenovaná slova po "B". Jenomže potom je ve stejné České národní bance ještě orgán, který se nazývá bankovní rada.

22.11.2022 Evropská komise navrhla strop pro ceny plynu ve výši 275 EUR/MWh. Šéfka energetiky EU Simsonová zdůraznila, že tento mechanismus není stříbrnou kulkou pro snížení cen plynu a bude použit pouze jako poslední možnost. Podle jejího názoru je EU stále zranitelná vůči škodlivému nárůstu cen. Nicméně tyto zprávy měly na ceny plynu jen malý vliv, protože obchodníci se soustředí na předpovědi chladnějšího počasí v USA, zpoždění opětovného spuštění Freeportu a možnou stávku na železnici. Zaměstnanci největší americké železniční odborové organizace hlasovali proti předběžné dohodě o smlouvě uzavřené v září, což zvyšuje možnost stávky na konci roku, která by mohla narušit dodávky uhlí a donutit výrobce elektřiny spalovat více plynu.

21.11.2022 Plán Evropské komise (EK) navrhnout zavedení cenového stropu u zemního plynu by mohl znamenat významné riziko pro finanční stabilitu a zabezpečení dodávek na energetických trzích v Evropské unii. Uvedla to dnes energetická burza European Energy Exchange (EEX), která sídlí v Lipsku. EU se nyní snaží dostat pod kontrolu růst cen energií, za kterým částečně stojí pokles dodávek ruského plynu v důsledku války na Ukrajině.

21.11.2022 Na předměstí Budapešti došlo k objevu významného naleziště ropy. Dnes zprávu zveřejnil maďarský petrochemický podnik MOL, jehož pracovníci naleziště objevili v hloubce 2100 metrů v obci Vecsés. Obec se nachází v aglomeraci metropole Budapešti, v její jihovýchodní části.

10.11.2022 „Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsem si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

08.11.2022 Vánoce budou letos v Česku chudší než obvykle. Přes šedesát procent lidí totiž plánuje šetřit na pohoštění během svátků, zejména na pečení cukroví. Skoro stejný počet Čechů letos omezí výdaje za vánoční dárky, a to především pro příbuzné. Dvě třetiny lidí také letos úplně zruší zimní dovolenou na horách. Na vině je zejména vysoká inflace, kvůli které se celkem snaží šetřit přes 90 % Čechů.

04.11.2022 Pokud v nadcházejícím čtvrtletí nedojde k náhlému obnovení toku zemního plynu z Ruska, čeká Evropskou unii a euro, ale i měny jejích satelitů, tedy libru a švédskou korunu, ekonomická zima. I když se to ECB a další centrální banky, s nezanedbatelnou výjimkou Bank of Japan (BoJ), snažily dohnat a ve 3. čtvrtletí zpřísňovaly, zůstává Fed i nadále centrální bankou, která „vládne všem“. A dokud nezačne Federální rezervní systém znovu rozvolňovat, nemůžeme si být jistí, že je americký dolar konečně připraven oslabit.

02.11.2022 Kvartální výsledky ČEZu by měly ukázat slušný meziroční růst. Důvodem je zejména podstatný růst realizované ceny elektřiny. Samotné výsledky budou jistě zajímavé, nicméně čekáme zejména diskusi nad zavedením speciálních daní pro výrobce elektřiny. To je, zdá se, pro cenu akcií na burze nyní rozhodující faktor.

01.11.2022 Každá dvanáctá německá průmyslová firma zvažuje přesun produkce do zahraničí, zjistil podle týdeníku Der Spiegel průzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Podniky tak reagují na energetickou krizi a růst nákladů. Nejhorší je podle průzkumu situace v automobilovém průmyslu.

21.10.2022 Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné, celounijní nakupování plynu.

17.10.2022 Indikátory nálady spotřebitelů v eurozóně i německých investorů v tomto týdnu zřejmě potvrdí, že pesimismus ohledně současné situace i nejbližšího vývoje je na starém kontinentu stále silný. Neoslní patrně ani zářijová průmyslová produkce v USA, od které čekáme meziměsíční stagnaci. Domácí ceny průmyslových výrobců sice pravděpodobně v září s přispěním snížení světových cen ropy meziměsíčně mírně poklesly, cenové tlaky v tuzemské výrobní sféře však mohou v následujících měsících opět zesílit. Kromě makroekonomických dat budou trhy sledovat i případný posun v evropské regulaci cen energií. Svůj dlouho očekávaný návrh má v úterý představit Evropská komise.

17.10.2022 „Zdražování u průmyslových výrobců nabírá na síle, což může začít ohrožovat konkurenceschopnost českých průmyslových výrobků na zahraničních trzích. Malým a středním podnikům pomůže zastropování cen energií. Do problémů se však mohou dostat velké průmyslové podniky s vysokou energetickou náročností, na které se cenové stropy u energií nebudou vztahovat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

14.10.2022 Akcie na pražské burze v uplynulém týdnu klesly, když index PX odepsal 1,9 procenta na 1147,2 bodu. Propadly hlavně akcie ČEZ, největší růst zaznamenaly akcie bankovní skupiny Erste. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Předchozí týden akcie stouply o čtyři procenta.

14.10.2022 Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné. Meziroční inflace v září dosáhla 8,2 %, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 %. Tržní úrokové sazby včera v reakci na tato data výrazně vzrostly, na krátkém konci výnosové křivky až o 15-20 bb. Dolar sice ve čtvrtek krátce po zveřejnění americké inflace v páru s eurem posílil až o 0,7 %, zisky ale neudržel a v pátek odpoledne se pohyboval poblíž 0,9700 EUR/USD, kde celý týden i otevíral.

12.10.2022 Ceny amerických průmyslových výrobců v září zřejmě opět mírně vzrostly. Zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky potvrdí její odhodlanost pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb i za cenu mírné recese. Evropský průmysl v srpnu pravděpodobně solidně rostl. Pomohla mu k tomu výroba aut, strojů a zařízení, která díky obnoveným dodávkám dílů dohání zmeškanou výrobu. To je příslibem i pro český autoprůmysl.

11.10.2022 Česká inflace v září překvapivě zrychlila na meziročních 18 %, když trh čekal její stagnaci na srpnové úrovni (17,2 % y/y). Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Rostly především náklady související s bydlením, kam se promítly vyšší ceny energií (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %).

11.10.2022 Tuzemská inflace se v září překvapivě zvýšila, jak v meziměsíčním tak i meziročním vyjádření. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil ze 17,2 % na 18,0 %, což bylo nad očekáváním trhu (stagnace na 17,2 %) i naší prognózou (mírný pokles na 17,0 %). Ve srovnání s prognózou ČNB ze srpna byla však inflace, s ohledem na předchozí překvapení v opačném směru, stále nižší (centrální banka čekala 20,4 %).

11.10.2022 Česká inflace se na trajektorii meziročního poklesu dlouho neudržela, když v září vyskočila nečekaně z 17,2 % na 18,0 %, přičemž odhady se pohybovaly poblíž srpnové hodnoty. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,8 %. I přes překvapení se jedná letos o druhý nejnižší meziměsíční přírůstek.

03.10.2022 V pravidelném měsíčním shrnutí dnes ministerstvo financí zveřejnilo hospodaření státu za měsíc září a odhalilo tak svou výchozí pozici pro zbývající čtvrtinu roku. Po 9 měsících stát hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Proti loňskému roku je sice deficit asi o 55 mld. Kč nižší, ve srovnání s rokem 2020 je ale deficit již o více jak 15 mld. vyšší.

03.10.2022 Ministři energetiky EU se v pátek dohodli na základních obrysech řešení energetické krize. I když české předsednictví podle všeho odvádí velmi dobrou práci, zatím se jedná o “minimum možného” a velkou část odpovědí na energetickou krizi “šijí” národní státy stále málo koordinovaně “domácí jehlou”. V Bruselu se zatím podařilo najít shodu na třech bodech - energetických úsporách, zastropování zisků pro výrobce elektřiny a na zdanění nadměrných zisků producentů fosilních paliv.

03.10.2022 Ministři energetiky EU se v pátek dohodli na základních obrysech řešení energetické krize. I když české předsednictví podle všeho odvádí velmi dobrou práci, zatím se jedná o “minimum možného” a velkou část odpovědí na energetickou krizi “šijí” národní státy stále málo koordinovaně “domácí jehlou”.

03.10.2022 Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to včera řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

01.10.2022 Svaz průmyslu a dopravy ČR nepovažuje výsledky včerejšího energetického summitu v Bruselu za úspěch. „Slovo úspěch rozhodně nemůžeme za průmysl použít a nálada v mnoha firmách proto zůstává velmi napjatá,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.

30.09.2022 Ministři zemí Evropské unie zodpovědní za energetiku se dnes dohodli na první sadě opatření, která mají tlumit dopady plynové krize, již kontinent zažívá. Dali zatím přednost sadě opatření, která nezahrnuje radikálnější návrhy. To proto, že takové návrhy naráží na nejednotu v rámci EU. Pod stůl tak zatím padá třeba návrh zastropování cen dováženého ruského plynu.

29.09.2022 Státy Evropské unie se v pátek patrně shodnou na balíku krizových opatření proti dopadům vysokých cen energií. Ministři energetiky schválí maximální hranici příjmů elektráren a producentů fosilních paliv stejně jako povinné úspory elektřiny. Novinářům to dnes sdělil dobře informovaný unijní činitel. Debata o cenovém stropu pro plyn podle něj patrně nepřinese okamžitou shodu, Evropská komise však příští týden předloží podrobnější návrh dalšího postupu. Eurokomisařka Kadri Simsonová vyzvala k zastropování cen plynu z Ruska, které však zatím nemá většinovou podporu a zástupci vlád o něm v pátek rozhodovat nebudou.

27.09.2022 Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.

26.09.2022 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v září propadla na nejhorší úroveň v historii měření od roku 2003. Ukazatel vykázal hodnotu pouze 72,7 bodu. To znamená, že důvěra spotřebitelů odpovídá pouze 72,7 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2021.

26.09.2022 Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v srpnu zřejmě mírně vzrostly, zlepšit by se měla i zářijová spotřebitelská důvěra. Naopak v eurozóně se důvěra spotřebitelů propadne na nejnižší úroveň za poslední rok. To bude vidět i na menším zájmu domácností o úvěry a mírném poklesu peněžní zásoby. Klíčovou událostí v eurozóně však bude zářijová inflace, která zřejmě vyšplhá až na 9,8 %.

26.09.2022 Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to včera řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.

25.09.2022 Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.

25.09.2022 Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.

23.09.2022 Centrální banka bude podle nás na blížícím se zářijovém zasedání nadále držet úrokové sazby beze změny. Tomuto postoji bankovní rady nahrává poslední vývoj inflace a ekonomiky. V poslední době se také zmírnil tlak na oslabování koruny a s tím i na intervence ČNB na devizovém trhu. Vlivem posledních známých dat a přetrvávající neochoty většiny bankovní rady k dalšímu nárůstu sazeb jsme se rozhodli z naší prognózy vypustit jejich listopadové zvýšení. Nyní čekáme stabilitu repo sazby na současných 7 % až do poloviny příštího roku. Sazby se tedy podle naší nové prognózy nedostanou tak vysoko, klesat však budou později a také pozvolněji. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd.

23.09.2022 Společné evropské měně se tento týden nedařilo. Zatímco na začátku týdne se ještě pohybovala nad paritou, vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, jestřábí rétorika a zvýšení sazeb v USA, rekordně vysoké ceny německých průmyslových výrobcích a celkově slabá data přicházející z eurozóny poslaly kurz eura v závěru týdne na nejnižší úroveň za posledních dvacet let (0,9770 EUR/USD). Páteční německé PMI, které se dostaly dále hlouběji pod padestátibodovou hranici potvrdily, že německá ekonomika zamíří ve druhém pololetí letošního roku do recese.

22.09.2022 Britská centrální banka dnes odpoledne zvýšila sazby o 0,5 procentního bodu na úroveň 2,25 %. Opětovně tím překvapila trhy, které očekávaly zvýšení o 0,75 procentního bodu, což by bylo zároveň nejrazantnější zvýšení sazeb za posledních 33 let. Důvodem je mimo jiné to, že britská ekonomika podle britské národní banky spadla do recese, i nedávné zastropování cen energií ze strany britské vlády. To povede k nižším než očekávaným inflačním tlakům, alespoň v krátkodobém horizontu.

19.09.2022 Cenové stropy na energetické komodity budí zajisté hodně zájmu. Analytik XTB Jiří Tyleček odpovídá, zdali jde vláda správným směrem, jaká existují rizika návrhů a jaké dopady mohou čekat akcionáři ČEZu.

18.09.2022 Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh. Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. A také inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují. Budou tak muset své rostoucí zadlužení utopit v inflačním znehodnocení měny.

16.09.2022 Evropské akcie uzavřely týdenní seanci se ztrátami. Mezi nejméně výkonné indexy se zařadil německý DAX (DE30), který zaznamenal 2,65% ztrátu a skončil na úrovni 12 741 bodů. Podobnou výkonnost vykázal i francouzský CAC40 (FRA40), jež týden uzavřel o 2,17 % níže.

16.09.2022 „Jakmile dojde k zastropování cen energií, poleví výrazný tlak, který hnal vzhůru ceny u výrobců. To může být zlomový bod v rámci boje proti vysoké inflaci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.